Kontroverzní svatební tradici si jihoafrický kmen vzít nenechá

Černé tváře si pomalují bílou hlinkou, nazí se zabalí do dek, málo mluví, málo jedí a několik týdnů na odloučeném místě čekají, než se z nich stanou muži. Ten závěrečný okamžik trvá jen pár sekund - je jím rituální obřízka.

Rituál se však šamanovi často nepodaří a desítky mladíků umírají, nebo přežijí se znetvořenými genitáliemi. Tento zvyk kmene Xhosa v Jihoafrické republice je proto velké téma i pro úřady, ovšem lidé tohoto kmene si svůj rituál vzít nenechají.

U rušné silnice za Kapským Městem se vlní pokroucené plechové boudy plné lidí a chudoby. Za tímto typickým slumem stojí v močálu několik stanů zbudovaných ze zbytků krabic, dřeva a hlavně igelitu. Uvnitř se mačká skupina mládenců.

Nikdo z nich nesmí prozradit své jméno, ale k rozhovoru svolí. „Respektujeme zvyky našich otců. Tváře a tělo si malujeme sami, bydlíme tady po jednom nebo po pěti a v úkrytech strávíme asi měsíc,“ popisuje jeden z mladíků.

Jejich otcové a dědové také odcházeli na osamocená místa, aby vyčkali na iniciaci. Ovšem žili v přírodě, většinou v horách, a nikoliv na okraji slumu v zapáchajících igelitových úkrytech.

Mládencům to nevadí. Bez obřízky by se nemohli oženit, což jim ovšem na druhou stranu v sexuální aktivitě nebrání. „Můžu mít ženu, to ano, ale není to manželka. Teprve po obřízce se můžu oženit, mít dům a žít tam s rodinou,“ vysvětluje jeden z nich.

Brzy z nich budou muži

Po obřízce každoročně umírá v celé Jihoafrické republice kolem stovky mužů. Ovšem rituál je rituál a po něm následuje počítání dobytka. Dobrá manželka stojí i padesát krav. Není mi sice jasné, jak může místní chudina získat takový majetek, pomalovaný mladík to však ví přesně: „Máme mnoho krav - na našem původním území v horách u Qeenstownu.“

O pár set metrů dál na zaprášeném tržišti ženy pečou maso, prodávají ovoce, drobné cetky a jejich dcery už se možná těší na opravdové muže. Děvčat na vdávání je tady podle stydlivých úsměvů asi požehnaně.

Ovšem slovo si bere pětadvacetiletá Batiswa, špásuje s podstatně starším sousedem a bez uzardění na líci tvrdí, že je ještě panna: „Za mě musí dát muž 25 krav, protože můj otec se o mě staral od kolébky. Chodila jsem do školy a jsem připravená.“

Děvčata na trhu mají vůbec podstatně rozvernější náladu než zasmušilí mládenci, kteří čekají ve stanech na bolestivou obřízku. Navíc kmenový šaman používá jeden nůž na všechny předkožky, a tím roznáší i virus HIV, což je pro Jihoafrickou republiku metla.

Do očí však bije podstatně víc, že celý rituál se odehrává hned vedle šestiproudé dálnice na dohled od luxusních kanceláří nadnárodních společností.


Zvětšit mapu: Kapské Město, Jihoafrická republika
autor: lsm
Spustit audio