Kontakty s StB i zanedbání péče o děti. Politického oponenta jde odpravit různě

20. červen 2016
Svobodná a divoká 90. léta

Takzvaná operace „Olovo“ měla za cíl diskreditaci osoby bývalé sociálnědemokratické političky Petry Buzkové. Její název odkazoval na podobnost iniciál jména poslankyně s chemickou značkou olova (Pb).

Plán zahrnoval vykonstruovaná obvinění, na základě kterých měla mít Buzková dříve problémy s mravnostní policií, disponovat kontakty s StB nebo zanedbávat péči o dceru.

Kauza začala v květnu 2000. Tehdy deník Mladá fronta Dnes otiskl zprávu, že lidé z okolí premiéra Miloše Zemana vypracovali dokument, který měl pomoci znemožnit tehdejší místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Petru Buzkovou.

První trestní oznámení podala Petra Buzková pro pomluvu. Úřad vlády později podal trestní oznámení na redaktory zmiňovaného deníku, protože údajně celý materiál připravili a podvrhli.


Text s názvem operace Olovo měl analyzovat osobní slabiny političky a navrhovat kroky, jak ji na veřejnosti očernit. Odkrytí dokumentu následovalo několik trestních oznámení.

Už na podzim téhož roku policie obvinila dva novináře – Sabinu Slonkovou a Jiřího Kubíka, kteří o případu psali, a Zemanova poradce Vratislava Šímu, autora dokumentu.

Kauza nakonec skončila bez trestů. Dvojici novinářů obviněným z nadržování pachateli trestného činu udělil tehdejší prezident Václav Havel milost.

Šímovo stíhání zastavilo Městské státní zastupitelství v Praze s tím, že jeho jednání nebylo natolik společensky nebezpečné, aby bylo trestným činem.

Samotná Petra Buzková se přípravou materiálu cítila poškozena, ve vysoké politice ale setrvala i nadále. Politickou kariéru ukončila v roce 2005.

autoři: Vendula Prokůpková , per
Spustit audio