Knedlíky se od českých krajanů naučily vařit i chorvatské hospodyně
Městečko Daruvar je takovým kouskem českého území v Chorvatsku. Z jedné třetiny v něm od 18. století žijí krajané, kteří se tam přistěhovali za prací a za lepším životem. Dodnes se tam mluví česky, v češtině se tam hraje divadlo, zpívají písničky. Naši krajané tam vaří vlastní pivo Staročeško. A české ženy naučily své chorvatské sousedky vařit pravá česká jídla.
České rodiny zůstaly věrné naší kuchyni, ale některá jídla převzaly i daruvarské chorvatské rodiny, jako třeba bramborák nebo český knedlík. Chorvatské ženy se tedy naučily dělat knedlík? "Naučily, ano. Knedlík se zelím anebo zase houskový knedlík. To je tady normální součást domácí nabídky v kuchyni," řekla mi předsedkyně Svazu Čechů v Chorvatsku Leonora Janotová.
Vydal jsem se český knedlík v Chorvatsku opravdu ochutnat, ale neměl jsem štěstí - v restauracích ho zpravidla mívají jen jednou týdně. Ochutnal jsem aspoň místní pivo Staročeško - tedy Staročeské, které tady vaří. Mohu potvrdit, že to je naše české pivo. Ovšem pán, který stál vedle mne, když jsem se v jedné z restaurací na knedlík ptal, se ozval a povídá: "Já jsem také Čech." To se vám stane v Daruvaru často.
Ota Mácha je hrdý na to, že má českou národnost. "Držíme naše české zvyky, které jsou od posvícení, od našich dožínek, svoje držíme. Skrz ně se držíme, že jsme Češi. Jsme tady, ale svoje české nedáme," řekl.
Když jsem do Daruvaru přijížděl, téměř před hranicemi města mě v noci zastavila policejního hlídka. Když zkontrolovala doklady, policista mi povídá hezky znějící češtinou: "Příjemný pobyt v Daruvaru, já jsem taky z české menšiny." Člověk tady prostě nevychází z údivu.
Městečko vypadá trochu jako v jižních Čechách a trochu jako na jižní Moravě. A na Svazu Čechů v Chorvatsku se mluví jenom naší mateřštinou. Většinou jsou to české ženy, které vedou společenský život krajanů. Libuše Stráníková například vede Českou besedu přímo v Daruvar, ale také je ředitelkou vydavatelství Jednota, která vydává stejnojmenný časopis.
"Jednota je týdeník. Kromě toho vydáváme jednou měsíčně Dětský koutek, to je časopis pro české děti v Chorvatsku a je skoro celý barevný. Prostě je to pěkný moderní časopis," uvedla. Kromě toho ale vydávají také učebnice, které se do našeho jazyka překládají z chorvatštiny.
Duší a předsedkyní svazu je paní Leonora Janotová, která také řídí českou školu. "Škola byla založená roku 1922. Je to česká Komenského základní škola. O pět let později postavili i mateřskou školu Ferdy Mravence, takže děti, jakmile skoční mateřskou školu, pokračují na základní škole a ještě mají možnost i chodit do českého gymnázia v Daruvaru," přiblížila Leonora Janotová.
České školy jsou začleněné do chorvatského školství, které je také financuje. Česká republika zase pomáhá tím, že sem vysílá na celý rok dvě učitelky češtiny. Právě učitelé nebo spíš učitelky včetně paní Janotové dnes tvoří hlavní páteř péče o zachování českého jazyka v Chorvatsku. Učitelé ale tvoří ale také hlavní hybatele českého společenského života.
V Daruvar na zkoušce pěveckého souboru můžete slyšet pouze české písničky. Soubor vede pan Jaroslav Klubíčko. "Hlavně vybíráme české lidové písničky v tříhlasé úpravě pro ženský sbor," uvedl sbormistr. Musím přiznat, jak jezdím po celém Balkáně, už dlouho mi nebylo tak dobře jako mezi našimi krajany v Daruvar, kterých je jen tam a v okolních obcích kolem osmi tisíc. A byl jsem rád, že jsem Čech.
