Klenoty ruské železnice: Kostelík a poliklinika na kolejích nebo nóbl kupé pro buržoazní cestující

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zlatavý vagon s ikonou skrývá uvnitř malý kostelík s ikonostasem. Ještě donedávna sloužil věřícím na odlehlých místech západní Sibiře
0:00
/
0:00

Říká se, že kam vedou koleje, tam je i život. A v nehostinné ruské Sibiři to platí dvojnásob. Jen málokterý vynález se zasloužil o rozvoj dnešního Ruska tolik, jako právě železniční doprava. A jak doplňuje zpravodajka Radiožurnálu v Rusku Ivana Milenkovičová, jen málokde je k vidění tolik různých druhů mašin a vagonů z celého bývalého východního bloku, jako v Novosibirsku, který protíná páteřní spojnice – a sice legendární transsibiřská magistrála.

Jedna vedle druhé se táhnou koleje, kam až člověk dohlédne. Ostatně, právě díky železnici dnes třetí největší město Ruska vzniklo, jak vysvětluje Jevgenij Posmeťjuk, průvodce ve zdejším železničním muzeu.

Muzeum vysloužilých lokomotiv

Čtěte také

Zpočátku to byla maličká vesnice pro stavitele železnice a ta se postupně začala rozrůstat. Nejprve do podoby okresního města a potom velkého průmyslového města.“

Něco přes půl hodiny jízdy z hlavního nádraží v Novosibirsku se nachází druhé největší muzeum svého druhu v Rusku, hned po tom v Petrohradě. Úhledně vyrovnané tu stojí desítky mašin.

Samotné parní lokomotivy jsme přestali vyrábět v osmapadesátém roce, ale používaly se ještě až do dmdesátých, na některých místech dokonce osmdesátých let. Teď už slouží jenom pro historické jízdy,“ upřesňuje Jevgenij Posmeťjuk, zatímco odemyká dveře jednoho z přistavených vagonů z počátku minulého století.

Buržujky pro majetné i vojenská minulost

Pohodlí majetných cestujících v něm zajišťovaly napěchované sedáky, látkové tapety nebo bohatě zdobené závěsy. A samozřejmě vytápění.

Těmhle malým kamínkům se lidově přezdívalo buržujky, protože spotřebovaly hodně dřeva a uhlí, ale tepla moc nedávaly.“

Železnice sehrála stěžejní roli i během obou světových válek. Za té druhé skýtala často jediné spojení mezi frontou a týlem. Po kolejích tak mířili nejenom zásoby, ale i ranění vojáci Rudé armády z bojiště.

Zdravotníci v pojízdném lazaretu nejčastěji operovali přímo za jízdy. Kromě plně vybaveného operačního sálu měl vagon i oddíl pro pooperační péči. Pojízdný lazaret měl i celkem slušně vybavenou kuchyni.

Dodneška zůstává železnice na řadě míst jedinou spojnicí v době, kdy silnice zapadají sněhem.

Po kolejích tak míří třeba speciálně upravené vagony pro vězně. Dveře se dají zabednit tak, že vězni cestují v úplné tmě.

Pojízdný kostel pro vzdálená nádraží

Zvláštní církevní vagon ještě loni jezdil do odlehlých míst na západní Sibiři v soupravě s pojízdnou poliklinikou

Zdejší muzeum se přitom pořád rozrůstá. Jak říká Jevgenij Posmeťjuk, nejnovější exponát jim přibyl začátkem června. Zlatavý vagon s masivní ikonou dává na první pohled tušit, k čemu že asi tak sloužil.

Vagon jezdil po západosibiřské železnici, na vzdálená nádraží. Tam, kde nemají kostely. Uvnitř je malý kostelík s ikonostasem, kde báťuškové sloužili bohoslužby. Je to takový kostel na kolech,“ vysvětluje Jevgenij.

Církevní vagon brázdil západosibiřskou železnici ještě loni. A sice ve speciální soupravě s pojízdnou poliklinikou.

autoři: Ivana Milenkovičová , | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související