Za svůj vznik vděčí německá železnice hospodářské krizi. První parní vlak vyjel z Norimberku před více než 180 lety
Parním lokomotivám přestali v západním Německu přikládat pod kotel přesně před 40 lety, kdy Spolkové dráhy těch několik posledních mašin stáhly oficiálně z provozu. Ve východním Německu supěly po kolejích až do konce 80. let. Období páry v Německu začalo v prosinci 1835, kdy na trať mezi Norimberkem a Fürthem vyjel první vlak. Jeho osud přibližují návštěvníkům v železničním muzeu kousek od hlavního nádraží v Norimberku.
Takhle vypadal na začátku prosince 1835 první vlak v Německu, který vyrážel z norimberského nádraží.
Byla to obrovská senzace,“ říká Rainer Mertens, historik železnice, který pracuje kousek od hlavního nádraží v železničním muzeu. Vypráví, že první jízdu Adlera viděly desetitisíce lidí, které stály podél trati. To je více než dobrá účastvzhledem k tomu, že byl prosinec a slušná zima.
Čtěte také
„Přirovnávám k letům na měsíc, k misím Apollo, kdy se na starty vesmírných raket také jezdily dívat tisíce lidí. S první železnicí v Německu to bylo stejné,“ tvrdí Rainer Mertens.
Díky bohu za krizi
První trať nebyla z dnešního pohledu dlouhá. Vedla z Norimberku do Fürthu a měla jenom šest kilometrů.
„V jižním Německu byla tehdy hospodářská krize. Vymýšlela se opatření, jak ji nejlépe překonat. Jedním z nich bylo i zlepšení dopravních cest, aby se mohlo zboží rychleji přesouvat,“ vysvětluje železniční historik.
Norimberk jako obchodní centrum a Fürth se svou řemeslnou výrobou na tom podle Rainera Mertense měly obzvlášť velký zájem: „Proto přišly s nápadem postavit železnici mezi Dunajem a Mohanem, tedy mezi hlavními dopravními tepnami Bavorska.“
Železnice na zkoušku
Norimberk leží přesně uprostřed a šetikilometrová trať měla ověřit, jestli je železnice vůbec dobrý nápad.
„Železnice Norimberk-Fürth se záhy ukázala jako ekonomicky velmi úspěšná. Akcionáři dostali hned po prvním roce vyplacenou dividendu 24 procent,“ dodává Rainer Mertens s tím, že právě to odstartovalo německou železniční revoluci.
Čtěte také
Na pražcích a kolejnicích se nešetřilo a za pár let se postavily stovky kilometrů. Do dvaceti let byly v Německu všechny důležité tratě hotové.
Ve vlaku jsou si všichni rovni
Ne všem se však železnice zamlouvala. Šlechta se třeba bála vyvlastňování půdy kvůli novým tratím, ale nejen toho.
„Například hannoverský král ve své zemi žádnou železnici nechtěl. Byl to demokratický dopravní prostředek, který si mohl dovolit takřka každý. Král ale řekl, že si nepřeje, aby kdejaký švec nebo řemeslník mohl cestovat stejně rychle jako on,“ vypráví průvodce muzeem. Dějiny mu za pravdu, jak víme, nedaly.
Až budu příště vjíždět v Hannoveru na hlavním nádraží, určitě si na něj vzpomenu. I z Norimberku tam jezdí vlak, přímý, bez přestupu.
Související
-
Na střekovském nádraží v Ústí nad Labem postaví železničáři nová nástupiště
Železničáři získali územní rozhodnutí pro modernizaci trati mezi Střekovem a Děčínem. Správa železnic chce kompletně opravit necelých 26 kilometrů pravobřežní trati.
-
Parní vlaky na Slovensku staví i na fotbalovém hřišti
Tyhle koleje měly být už dávno pryč. Vytrhané pražce, lokomotivy ve šrotu, prostě mrtvá dráha. Turisty v Čierném Balogu na Slovensku dnes však vítají oblaka páry a ...
