Klempířské řemeslo v Kosovu pomalu zaniká. Pan Afrim zatím dál ohýbá plechy

Plechové kbelíky, komínové korouhvičky nebo grilovací soupravy. Takový je sortiment řemeslníka, který provozuje svou dílnu a obchod v centru kosovské Prištiny. Přestože pan Afrim je klempířem už přes čtyřicet let, jeho řemeslo se pomalu stává historií.

Dílna pana Afrima Rukavciho je plná plechových plátů a pásků. Uprostřed stojí pájka, svářečka, kterou jednotlivé díly spojuje elektrickým obloukem. Na stěnách dílny i venku na ulici visí plechové kbelíky, konve, kotlíky, korouhvičky na komíny i celá malá kamínka.

Čtěte také

Pan Afrim chodil do téhle začouzené dílny na jedné z rušných ulic kosovské metropole Prištiny od svých sedmi let. Otec mu tady ukazoval, jak se s plechem pracuje.

Řemeslo před zánikem?

Vzadu v dílně pokuřují dva náctiletí kluci. Jeden z nich je syn pana Afrima. Pozorují mistra klempíře při práci. Mladý pan Rukavci se sice učí u otce na klempíře, ale jako táta u svářečky a ohýbačky sedět nechce.

Synovi pana Afrima se už nad ohýbákem sedět nechce. Láká ho poznávání světa

Mladým už se do řemesla moc nechce. Chtějí lepší život. Myslí hlavně na to, jak se dostat do světa a vidět, jak se žije tam.“

I pan Afrim přemýšlí, že bude dělat něco jiného. Dnešní mladí lidé už prý jeho výrobky nepotřebují. „Třeba dneska jen vyrábím, ale ještě si nikdo nepřišel nic koupit. Takže dneska jsem nic nevydělal. A to mladí nechtějí.“

Naděje umírá poslední

Když má pan Afrim na skladě, to znamená kolem stěn dílny velikosti pět krát pět metrů, dost plechových věder, komínových stříšek a korouhví, okapových kolen, příručních grilů a konví, vyrábí si součástky pro další výrobky. Řeže závity a ohýbá si pásky tlustšího plechu.

Jako sklad klempíři z Kosova slouží stěny jeho malé dílny o pětadvaceti metrech čtverečných

Před několika lety pracoval v otcově dílně ještě se dvěma bratry a jejich firma měla i zaměstnance. Teď to vypadá, že až definitivně odloží klempířské rukavice, dílna uprostřed Prištiny přestane existovat.

Otázka, jakou vidí budoucnost Kosova v příštích letech, pana Afrima rozesmála. Každý prý doufá, že bude líp. Jenže samotná naděje podle něj ještě nikdy nikomu kapsy penězi nenaplnila.

autoři: Pavel Novák ,
Spustit audio

Související