Klášter svaté Tekly v syrské Malúle byl poutním místem. Příznivci Al-Káidy sochy rozstříleli a hrobku vyplenili
Světice, panna, učednice sv. Pavla – svatá Tekla. Žena, která se v osmnácti letech rozhodla stát křesťankou a několikrát jí za to hrozila smrt. Nakonec se dožila devadesáti let a církev jí dodnes považuje za rovnou apoštolům. Její ostatky byly uloženy ve stejnojmenném klášteře v syrské Malúle – až do května letošního roku. Její hrob totiž znesvětili al-káidisté, kteří její ostatky po osvobození Malúly syrskou armádou odvezli s sebou, neznámo kam.
Strážce kláštera, kterým není žádný výběrčí vstupenek či kustod nebo průvodce, ale muž v uniformě syrské armády se samopalem v ruce, volá na svého kolegu, že potřebuje klíč. O pár minut nato už otevírá železnou bránu a my vstupujeme dovnitř.
Stoupáme po schodech, pod zříceným balkónem a obří dírou ve zdi od dělostřeleckého granátu. Dnes už je tu naprosté ticho a jen málokdo by uvěřil, že právě tady ještě nedávno probíhaly těžké boje.
Rozstřílené oči Panny Marie
Následky jsou jasně viditelné, už ve vstupní věži jedna z vypálených střel urvala kus boční zdi a uvnitř povlává cár plátna, ze kterého shlíželi na návštěvníky uctívaní svatí. Totální spoušť vás ale čeká na prvním nádvoří.
„Všechny obrazy i sochy Panny Marie byly rozpíchány, rozlámány, někde jí usekli hlavu. Islamisté z Fronty Al-Nusrá zničili i vzácné mozaiky s jejím vyobrazením. Vždyť v Koránu je její jméno zmiňováno 32krát, jak to mohli udělat?“ ptá se asi 50letý muž, který uniformu oblékl jen nedávno.
Do kláštera svaté Tekly chodíval pravidelně, bydlí, nebo spíše bydlel jen pár domků odtud. Vcházíme do vypáleného kostela, z jehož apsidy na nás smutně hledí Marie s Ježíšem. Stopy po kulkách v jejich očích vypadají, jako když pláčou. Až absurdní se proto zdá nápis vedle kostela, který v několika jazycích vítá návštěvníky a zároveň je vyzývá, aby tu nekouřili, že to poškozuje vzácné památky. To nejhorší nás ale teprve čeká.
„Teď už se nacházíme na místě, které se nazývá Al-Makaan, kde je hrobka svaté Tekly. A jak vidíte, teroristé zničili všechno, vypálili, rozstříleli, rozbili,“ ukazuje mi všudypřítomnou zkázu.
Stojíme v jeskyni nad klášterem, kterou věřící proměnili v jakousi svatyni. Směrem dolů, ale i nahoru je nádherný výhled. Člověk je tu schován před pálícím sluncem, zároveň může pozorovat blankytně modrou oblohu, skalnaté vrcholky hor, mezi nimiž je celá Malúla doslova vklíněna, i malé domky nalepené na protější skále stejně jako několik kostelíků.
Všechny stavby ale mají jedno společné. Křesťanské svatostánky nezdobí žádný kříž a stejně jako ostatní budovy jsou vyrabované a rozstřílené. Samotný klášter svaté Tekly přitom po staletí nabízel všem poutníkům útočiště, navíc uzdravoval nejen ducha, ale i tělo.
Ježíšovým jazykem se učíme číst i psát
„Když sem svatá Tekla přišla v 1. století našeho letopočtu, Bůh jí daroval pramen, který dodnes napájí věřící a má i ozdravné účinky. A kdo se jí napije, vždy se hned cítí líp,“ vysvětluje, zatímco nabírá vodu do poháru a dává mi napít.
Napiju se, zavřu oči a představuji si životní osud ženy, která za to, že se řídila Pavlovým požadavkem uctívat jen jednoho Boha a žít v čistotě, měla být potrestána smrtí. Smrti ale několikrát unikla díky zázrakům. Měla být totiž upálena na hranici, oheň ale uhasila bouře.
Pak ji předhodili divokým zvířatům, hladová lvice jí ale nejen nesežrala, ale i ubránila před medvědicí. A v samotné Malúle unikla pronásledovatelům poté, co se před ní rozestoupila skála při útěku před skupinou najatých mladíků, kteří ji měli zneuctít. Ostatně tato soutěska je dodnes přístupná, kousek za Malúlou, kde se dodnes mluví jazykem z dob Ježíše Krista, tedy aramejsky.
„Od dětství nás rodiče učí aramejsky, protože je to učili jejich rodiče. Je to tradice, kterou udržujeme po staletí. Máme tu i školu, kde se učíme Ježíšovým jazykem mluvit i psát,“ říká mi aramejsky můj ozbrojený průvodce jazykem, který dobře znala i svatá Tekla, jejíž ostatky se ještě donedávna nacházely v hrobce ukrývající se v další části jeskyně oddělené od samotné svatyně s léčivým pramenem kamennou zdí.
Náhrobní kámen al-káidisté poškodili, samotné ostatky svaté Tekly, kterou uctívá římsko-katolická i pravoslavná církev a označují ji za ženský vzor askeze, pak vyzvedli a odvezli pryč.
