Kladruby jsou chrám pro koně, usmívá se ředitel hřebčína. Tamní plemeno si objednává i dánská královna
Hřebčín v Kladerubech nad Labem pečuje o starokladrubské koně, tedy plemeno, které je na světě přes 400 let. „Je to v současné době už jediné zachované plemeno na světě, které bylo speciálně vyšlechtěno jako ceremoniální kočárový kůň,“ přibližuje ředitel Národního hřebčína Kladruby Jiří Machek, kterému dánská královna udělila rytířský řád.
Když si koně objednává dánská královská rodina, jaké má požadavky?
Chtějí koně středního rámce, ani ne moc velkého, ani ne moc malého, a aby byl čistě sněhově bílý. Pak jsou velké požadavky na jeho charakter, aby byl naprosto spolehlivý, aby se ničeho nelekal, aby byl hezký, měl korektní exteriér a dobrou mechaniku pohybu.
Bělouš, když se narodí, tak ale není bílý?
Hříbě je tmavé. Jedno z vysvětlení zoologů je takové, že v přírodě se nemohlo narodit bílé hříbě, protože by z dálky bylo snadno viditelné pro šelmu, která by ho ulovila. Takže ať je ten kůň snadno viditelný, až když je schopen šelmě utéct. Takže starokladrubský kůň je čistě bílý až v dospělosti, což je v jeho případě až kolem sedmého roku věku. V průběhu počátku života vyběluje, je to postupná ztráta pigmentu v srsti. To samé, jako nám šedivějí vlasy, akorát u nás to žádoucí není, ale v případě starokladrubského koně ano.
Jak si hlídáte, aby plemeno zůstalo zachováno i na další staletí?
V případě starokladrubského koně se jedná o málo početnou populaci. Koní na celém světě je pouze kolem dvou tisíc a stěžejní chovatel je právě Národní hřebčín Kladruby nad Labem. Snažíme se podporovat i privátní chovatele, například tím, že dodáváme do zemských hřebčínů plemenné hřebce. A ti zajišťují plemenitbu u nich.
Kde teď stojíme?
Stojíme ve středu hřebčína, v kompozičním ohnisku. Z něho vycházejí takzvané kompoziční osy, cesty a aleje. Podle nich je zkomponována celá zdejší krajina, která je zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. A jedinečné je to v tom, že kompoziční ohnisko je u hlavního vchodu do stáje, nikoliv u hlavního vchodu zámku nebo kostela. To je výjimečné oproti jiným areálům, které jsou zkomponovány také podle os. Takže tady je řečeno, že to je chrám, ale nikoliv pro lidi, ale pro koně.
Co se pro vaši práci změnilo zapsání hřebčína na seznam UNESCO v roce 2019?
Nezměnilo se téměř nic, protože hlavní změny se staly v době nominace. Díky tomu, že byl hřebčín zapsán na seznamu čekatelů, tak dostal dotaci na velkou opravu, která proběhla 2014 až 2015. A co se týče památkové ochrany, tak ta také musela být zajištěna před nominací. To znamená, že v roce 2015 tady byla vyhlášená památková zóna.
Jaká je historie starokladrubských koní? Proč mají starokladrubští koně zvláštní tvar hlavy? A jak se dá uřídit čtyřiadvacetispřeží? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Starokladrubští koně vždy sloužili králům a císařům. Odpovídá tomu i stavba jejich těla
Ptáte se, na co u koní potřebují historičku? Starokladrubští koně jsou totiž velmi vzácní a jsou jedinou živou národní kulturní památkou v České republice.
-
V chorvatském Djakovu mají taneční školu pro koně. Hřebčín lipicánů založil biskup Strossmayer
Bílí lipicánští koně za sebou mají speciální trénink na tahání kočárů v některé ze škol pro taková zvířata. V chorvatském Djakovu se koně učí dokonce taneční prvky.
-
Harvestory les devastují, práce s koněm ho uzdravuje, vypráví chovatel
Kolikrát jsem byl pro smích, co s tím koněm tady chci dělat, že nemůžu tady konkurovat mašinám. Je to o té zarputilosti, říká chovatel pracovních koní Josef Svoboda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
