Když robot píše divadelní hru. Drama z pera umělé inteligence připomíná futuristického Malého prince

Hra představuje něco naprosto nového, a to nejen pro herce. Zkoušky často provází spontánní smích. Umělá inteligence si totiž nebere servítky a zároveň je v něčem velmi naivní.

„Mám kamaráda. Je velký herec a zároveň velký padouch. Hrál ve filmech a vždycky hrál velkého padoucha,“ zní například jedna z replik. V této scéně robot, kterého hraje Jacob Ertftemeijer, dorazí na úřad práce. Andrea Buršová coby úřednice se snaží zjistit, co robot všechno umí.

„Nemůžu vám říct, co vám řeknu, protože to by mohlo být opravdu trapné a vy byste si mohla myslet: Ach ne, o tom nechci nic slyšet!“ odpovídá jí robot ústy Jacoba Ertftemeijera.

Podle režiséra inscenace a ředitele Švandova divadla Daniela Hrbka se zatím divadelníci nemusí bát, že by jim roboti vzali práci. „Je to složité. Vnímám realitu tak, že ji možná píše umělá inteligence, protože už teď se v ní nedá zorientovat. Nemyslím, že by umělá inteligence do reality vnesla větší chaos,“ směje se.

Inspirace Karlem Čapkem

S nápadem nechat umělou inteligenci napsat hru přišel organizátor Hackatonu a inovátor Tomáš Studeník. Chtěl tak vzdát hold Karlu Čapkovi a jeho hře R.U.R. „Napadlo mě, co by se stalo, kdyby se to po sto letech otočilo a místo člověka-Čapka, který psal o robotech, by psali roboti o lidech,“ vysvětluje.

Nápad představil počítačovému lingvistovi Rudolfu Rosovi z Matematicko-fyzikální fakulty UK. „Řekl nám: No to je geniální! Pro to jsem se snad narodil! Pak jsem se podíval do podpisu jeho mailu, kde se Rudolf Rosa zkráceně podepisuje jako ‚RUR‘, a řekl si, že to nemůže být náhoda,“ směje se Tomáš Studeník. 

„Karla Čapka mám rád hodně dlouho. Vývoj umělé inteligence v posledních letech je bouřlivý, ještě před pár lety by automatické vygenerování celé divadelní hry bylo nemyslitelné,“ dodává Rudolf Rosa.

Čtěte také

Alois Jirásek a Elon Musk v jednom. Neuronové sítě už umí napsat povídku, s nápadem přišli Češi

Futuristický Malý princ

Divadelní hru od května loňského roku prakticky nepřetržitě vytvářel jazykový model GPT2, který má nastudovány statisíce článků a má díky tomu představu, jak funguje jazyk. 

Výsledkem několikaměsíční práce je soubor dialogů, které ve Švandově divadle vybrali, a ty nejlepší za sebou poskládali tak, aby vyprávěly ucelený příběh. Výsledek může připomínat futuristickou verzi Malého prince.