Kdysi možná největší na světě, dnes je skokanský můstek v New Hampshire zastaralý. Nadšenci věří, že bude zase slavný

Patří k nejstarším skokanským můstkům ve Spojených státech, v době svého vzniku byl v Americe unikátem a zřejmě i nejvyšší stavbou tohoto druhu na světě. Konaly se na něm velké národní závody i olympijské kvalifikace amerických skokanů. V provozu byl půl století, do roku 1988. Teď je hlavně turistickou atrakcí a historickou památkou státu New Hampshire na americkém severovýchodě.

U celkem běžné, nezajímavé silnice v americkém státě New Hampshire u obce Milan se na stráni náhle rozestupuje les a nahoře na kopci stojí stavba ze dřeva a oceli. Podle místní historické cedule býval Nansenův skokanský můstek kdysi možná největší na světě.

„Postavil ho zdejší Nansenův lyžařský klub, jehož jsem členem. Ten založili většinou norští přistěhovalci v roce 1872 a z můstku skočil první skokan v roce 1937,“ říká mi Čechoameričan Jan Zicha.

Vystoupat, ale neskočit

Vyšplhal jsem se od silnice prudkým terénem doskočiště přímo k můstku a teď stojím pod tím ocelovým fešákem, který v nejvyšším bodě měří přes padesát metrů.

Čtěte také

Je to vlastně jen taková jednoduchá konstrukce se čtyřmi pilíři. Ty se postupně zvyšují a zespodu je vidět, že nájezdový můstek samotný je zbudovaný ze dřeva, to se ani dnes nemění. Žádný výtah nahoru nevede, takže jediná možnost, jak se dostat úplně na vrchol, je zkrátka v protisměru po můstku samotném.

Zkouším po něm vyšplhat aspoň trošku. Prkýnka pěkně křupou pod nohama. A jsou trochu zasněžená, takže i kloužou. Jak stoupám po můstku vzhůru, pode mnou je vidět propast několika desítek metrů, takže je to takový sportovní výkon sám o sobě pro někoho, kdo není úplně imunní vůči závratím. Ale výhledy na okolní vrcholky Bílých hor jsou nádherné a na můstku samotném se cítíte jako zpátky ve 30. letech minulého století.

Dobrý skokan to zvládne

„Skutečně dobrý skokan by dnes to doskočiště mohl přeskočit a dopadnout až dolů na louku. Zájem o to, aby se odsud znovu skákalo, je značný. Ale máme problém s pojištěním a s udržením kvality sněhu. Mít v provozu takový můstek vyžaduje mnohem větší členskou základnu, než máme my.“

Ptám se tedy Jana Zichy, jestli je opravený spíš jako památka, než že by se plánovalo znovu jeho sportovní využití. „My máme nadšence, kteří věří, že sláva tohoto můstku znovu rozkvete,“ odpovídá.

Před šesti lety z něj pro propagační účely dokonce skočila americká reprezentantka Sarah Hendricksonová.

Zase bude slavný, věří nadšenci

Štědří přispěvatelé prý neváhají dál a dál investovat do rozvoje tohoto historického můstku a 79letý Čechoameričan, který se částečně usadil v nedalekém městě Berlin, nechce patřit k pesimistům.

„Takže i já v to věřím. Ale pro místní nadšence už vedle postavili menší můstek podle dnešních pravidel, protože jinak nebylo možné za velkého sněžení zamezit tomu, aby zdejší mládež skákala z toho velkého můstku s velkým rizikem,“ vypráví Jan Zicha ze zdejšího lyžařského klubu pojmenovaném po norském polárníkovi Fridtjofu Nansenovi.

autoři: Jan Kaliba , aka
Spustit audio

Související