Výprava na lodi Fram: jak slavné plavidlo vypadá dnes?

Láska k cestování mě zavála do vskutku netradičních končin - až na 79. stupeň a 20. minutu severní zeměpisné šířky, přesněji až do úzkého Smithova průlivu mezi severním Grónskem a severní Kanadou. Doplul jsem tam navíc na palubě supermoderní lodi s velmi slavným a polárnicky velmi zvučným jménem Fram, která dnes pluje mezi Grónskem a Antarktidou. Teprve dva roky stará loď Fram v sobě spojuje dobrodružnou tradici se supermoderním komfortem i bezpečnostním vybavením.

Když jsem před lety coby student bez naděje na výjezdní doložku zasněně poslouchal píseň Wabiho Daňka jménem Fram o tom, že chlap jen tak lehce neumírá tam v dálce na ledových krách, nikdy mne nenapadlo, že Wabimu Daňkovi jednou z paluby lodi jménem Fram skutečně alespoň pomyslně zamávám.

Na palubě lodi Fram

Nicméně stalo se: zas mě to táhlo o dům dál, zas neměl jsem doma nikde stání a Fram právě plula až na samý sever Grónska.

Logo

Pocit plavby lodí s tak slavným jménem vstříc zamrzlým polárním zeměpisným šířkám je snad pro každého, kdo kdy o moři alespoň snil, neobvyklý a zvláštní, třebaže tahle exkluzivní loď, jíž se někdy žertem přezdívá hotel s lodním šroubem, má s původní Nansenovou Fram jen pramálo společného.

Ostatně i pro norského kapitána Runeho Andreassena je Fram speciální, ačkoli – možná trochu překvapivě – tomu tak nebylo vždycky: Před příchodem na tuto loď jsem popravdě řečeno o staré Fram neměl mnoho znalostí. Ale když jsem tu začal, získal jsem spoustu literatury a o historii staré Fram, o jejích výpravách na jih do Antarktidy i daleko na sever, jsem toho od té doby přečetl už dost, svěřil se kapitán.

Slavná předchůdkyně

Fram, loď, na které se Fridtjof Nansen vypravil k severnímu pólu (Fram Museum, Oslo, Norsko)

Původní osmisettunová Fram s natolik zvláštní konstrukcí, že s ní bylo možné zamrznout v polárním ledu a nechat se unášet blíž a blíž severnímu pólu, byla dostavěna 3. června roku 1893 a měřila na délku 39 a na šířku 11 metrů.

Fridtjofa Nansena nejdříve vezla na sever a Roalda Amundsena o něco později na jih, kde pak při téže výpravě 14. prosince 1912 jako první člověk stanul na Jižním pólu. Fram se stala jedním z vůbec nejslavnějších plavidel světa a dodnes ji lze obdivovat v jejím muzeu na poloostrově Bygdöy v norském hlavním městě.

Starou Fram připomínají na nové Fram především její malá maketa a fotky na stěnách. Pokaždé při cestě do lodní restaurace tak staré polárníky nemůžete minout a jejich odvahu neobdivovat. Dobrodružný duch starých časů tak na nové Fram žije dál, ačkoli většinu dnešních cestujících tvoří spíš movití lidé dřívějších dat narození než statní a odhodlaní polární dobrodruhové.

Luxusnější současnost

Délka nové Fram, patřící norské společnosti Hurtigruten, dosahuje víc než 113 metrů a šířka 27 metrů. Její stavba v loděnicích v Itálii přišla na plných 68 miliónů eur a ve výbavě je snad vše, o čem je dnes na moři možno snít.

Cestujících tu může být až 318 a členů posádky téměř 80. A hlavní inženýr Frank Hermansen se nebojí ani ledových ker, které kolem nás s narůstající zeměpisnou šířkou neustále přibývají.

Novodobá jmenovkyně slavné polární lodi Fram dopravuje turisty z Argentiny k antarktickým břehům

Letos jsme se v jižním Grónsku pustili napříč ledem, který byl až deset centimetrů silný. Znali jsme jeho hranice, a tak jsme se bez problémů prolámali až za něj zpět na volné moře, říká Frank o lodi, jejíž klasifikace leží jen těsně pod kategorií ledoborců. Ostatně se svými jedenácti tisíci tunami je nová Fram víc než čtrnáctkrát těžší než Fram původní, a tak se jí v ledu vede o poznání lépe.

Celkem jsme podél západogrónských břehů s lodí Fram urazili přes 2500 námořních mil, tedy přes 4 000 kilometrů. Zážitek to byl opravdu velký, a tak chci znovu s Wabim Daňkem dál poslouchat volání dálek, snít a věřit, že z paluby lodi jménem Fram vás za pár roků znovu vyhledám.

Tučňáci patagonští a loď Fram patřící norské společnosti Hurtigruten
autoři: Tomáš Sniegoň ,
Spustit audio

Související