K nejznámější námořní tragédii prý vůbec nemuselo dojít

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zkáza Titaniku inspirovala i filmaře

Nejslavnější britská královská loď všech dob, majestátní Titanik, klesla přesně před sto lety na dno Atlantického oceánu. V mrazivých vodách našlo smrt na 1500 lidí. Plavba luxusního zaoceánského parníku, se kterým cestovali největší milionáři tehdejší doby, přepsala dějiny námořní dopravy. Jaké byly poslední okamžiky Titaniku, co prožívali cestující a jak bojovali o záchranu, to zkoumali experti desítky let.

Příběh lodi, které říkali nepotopitelná, fascinuje odborníky, ale také laickou veřejnou už sto let. Za tak dlouhou dobu vznikly o plavbě mnohé legendy. Ani dnes však nemohou vědci s jistotou říci, co vše se osudnou noc odehrálo. Zalistujeme proto v lodním deníku.

Je 14. duben 1912. Titanik je už na cestě do Ameriky pátý den. Je bezvětří, nesvítí měsíc. „Viditelnost tu noc zřejmě ovlivňovaly zvláštní atmosférické úkazy,“ říká britský historik Tim Maltin, který se Titanikem zabývá už třicet let.

„Zjistil jsem, že dva dny před tragédií se teplota v koridoru Titaniku udržovala zhruba na 13 stupních Celsia. Jenže teploty se začaly dramaticky měnit a rychle kolísaly, když do oblasti vplul chladný labradorský proud, který vnesl do Atlantiku ledovcové kry. Tím došlo k zvláštním optickým klamům, jímž se říká arktická fata morgana,“ vysvětluje. Ledovec tak mohl být neviditelný dvacet kritických minut, během nichž se k němu Titanik přibližoval.

14. dubna 1912, 23.40

Frederick Fleet v hlídkovém koši jako první uvidí ledovec. Loď se snaží vyhnout ledové kře. Ta však vážně poškodí její pravobok. Podle Tima Maltina měl důstojník Mudroch vydat jiný rozkaz.

Na Titaniku pluli nejbohatší lidé své doby

„Kdyby loď nezabočila doleva ve snaze se ledovci vyhnout, ale do ledovce narazila přímo, mohla se určitě zachránit. Jenže Titanik se mu snažil vyhnout. Ledovec tak lodi rozřízl celý pravobok, čímž se zatopilo pět komor. Loď už nemohla vydržet na hladině,“ vysvětluje.

O půlnoci kapitán zjišťuje, že loď je tak poškozená, že ji na hladině neudrží ani vodní čerpadla. Šéfkonstruktér Thomas Andrews odhaduje hodinu a půl na záchranu.

15. dubna 1912, 00.05

Posádka připravuje čluny. Je na nich místo zhruba jen pro třetinu až polovinu lidí. O život tisíců lidí bojují telegrafisté. Loď Carpathia zachytí nouzové volání a otáčí kormidlo.

15. dubna 1912, 2.05

Poslední člun je ve vodě, více než 1500 lidí zůstává na lodi. Ta se pomalu naklání. Zbývá patnáct minut. Tlak vody roztrhne trup na dvě části. Příď ostře klesá čtyři kilometry ke dnu, kde se zaryje do bahna. Konstrukce se uvolňuje, odpadávají stožáry a kotle. Jeden z nich 1. září 1985 jako první v hlubině objeví pomocí na dálku ovládané miniponorky mořský geolog Robert Ballard.

„Měli jsme mapy a tušili jsme přibližně, kde mohly ležet trosky. Hledali jsme jakoukoliv stopu. A pak to přišlo. Na monitoru jsem viděl obrys kotle. Byl to parní kotel. Najednou se někdo z posádky – ani nevím, kdo to byl – podíval na hodinky a řekl: Za 20 minut by se Titanik potopil. Byl jsem otřesen,“ vzpomíná.

Robert Ballard, první objevitel vraku Titaniku

15. dubna 1912, 2.15

Na lodi už nesvítí světla. Lidé se zoufale snaží dostat na záď nebo skákají přes palubu. Zadní část roztržené lodi ještě chvíli balancuje na hladině. Pak rotuje ke dnu a dosedne asi šest set metrů od přídi. Obraz zkázy se v hlubině vryl do paměti i Ballardovi.

„Myslím na pár bot, kde na dně kdysi leželo tělo. Mnoho lidí bylo ve vodě a neměli záchranné vesty. Už nemyslím na loď, ale na lidi,“ říká.

Ve dvě hodiny a dvacet minut je po všem. Temná hlubina se stala tichým hrobem pro patnáct stovek lidí. Mezi nimi byla většina miliardářů, telegrafistů, posádky, stavitelů lodi se šéfkonstruktérem Thomasem Andrewsem a také kapitán Edward Smith.

Titanik se sice už před 100 lety potopil, mohl by prý však znovu vzniknout. „Rozměry a exteriéry lodi by vypadaly stejně jako v roce 1912,“ upřesňuje Ondřej Vrkoč, jeden z největších odborníků na Titanik v Evropě. V rozhovoru s Vladimírem Krocem přidal další podrobnosti, ale vysvětlil také to, proč je příběh Titaniku i po 100 letech stále živý.


Zvětšit mapu: místo, kde leží vrak Titaniku

autor: pbe
Spustit audio