Kde ty naše sestry jsou?

V českých nemocnicích chybí celkem na šest tisíc zdravotních sester. A zatím to vypadá, že cizinky to nezachrání. Třeba v pražské motolské nemocnici je Slovenka jenom asi každá desátá sestra. Některá nemocniční oddělení tu musí rušit lůžka. Natáčeli jsme na jednotce intenzivní péče kardiochirurgie. I když tam sestry chybí, pacienti to prý nepociťují. Paní Aleně Kubátové se daří dobře.

V českých nemocnicích chybí celkem na šest tisíc zdravotních sester. A zatím to vypadá, že cizinky to nezachrání. Třeba v pražské motolské nemocnici je Slovenka jenom asi každá desátá sestra. Některá nemocniční oddělení tu musí rušit lůžka. Reportérka Lenka Jansová natáčela na jednotce intenzivní péče kardiochirurgie. I když tam sestry chybí, pacienti to prý nepociťují. Paní Aleně Kubátové se daří dobře.

"Vzhledem k tomu, že jsem včera absolvovala operaci srdce, tak se mám v rámci možností dobře. Byla to operace náhrady chlopně. Jako pacientka to nepociťuji, asi sebou sestřičky hodně mrskají," říká Alena Kubátová, která je den po vážné operaci srdce.

"Paní Kubátová je den po operaci, stav je stabilizovaný, normální pooperační průběh, tak se tam kontrolují zásadně veškeré vitální funkci. Třeba po dvou hodinách se kontinuálně monitoruje tlak. Tady na tom monitoru máme měření srdeční akce, takže EKG, pak kontinuální měření arteriálního tlaku a pak saturace, to znamená, jak pacient po operaci dýchá, jak má okysličenou krev. A jsou tam nastaveny veškeré alarmy, takže kdyby se něco dělo, tak to okamžitě řešíme," popisuje běžnou službu vedoucí směny jednotky intenzivní péče na kardiochirurgii Sylvie Laporisová.

Dodává, jak se sestry střídají: "Dvanáctihodinové služby, denní, noční provoz, takže se nám střídá krátký a dlouhý týden. To znamená dva dny od sedmi do sedmi, pak dva dny volno, víkend a zase středa, čtvrtek."

Na tomto oddělení pracuje celkem 28 sester. Mělo bych ji tu být 40. Podle vedoucího lékaře Františka Mošny dělají sestry víc přesčasů, než by odpovídalo jejich práci a někteří pacienti musejí na operací čekat. "V denním provozu má každá sestra vyčleněného svého pacienta, takže je opečováván více méně plynně. Bohužel se to projevuje tím, že se musí omezit operativa, aby každý pacient měl svoji sestru. Čekací doby v kardiochirurgii nejsou obecně nějak dlouhé, ale pacient je pozván a může se mu stát, že jeden, dva dny bude muset čekat navíc v nemocnici. Že je zván na určité datum a potom v případě akutního pacienta musí být plánovaný odložen," doplnil lékař.

Sestry na jednotce intenzivní péče většinou popírají, že by byly přetížené. Ty, které si to přiznaly, asi odešly pracovat jinam. "Dost nás určitě není, nedostatek personálu je asi ve zdravotnictví všude a musí se k tomu přizpůsobit operační program. Určitě nejsme přetěžovány, protože nejedeme na celá lůžka, takže je nás přiměřeně na počet lůžek, který tady je, tím pádem je omezený operační program. Pro lidi je to asi horší, že musejí na operace čekat, ale máme tu specifickou činnost, takže tu máme těžké pacienty a nemůžeme se starat o více lidí, než je možné. Takže v tomto nejsme přetěžovány," řekla Sylvie Laporisová.

"Projevuje se to tím, že příjem pacientů na JIPku je opravdu menší. Máme tu dvanáct lůžek a teď se jede na devět. Někdy sestry musí vzít i příslužbu, takže jsou přetěžované tím, že musejí chodit více do práce, nemají tolik volná. Já jsem nadšený, jsem tu čtvrtý měsíc a nemůžu si stěžovat, je to výborné," říká bratr Ivo Landsman.

Jinak v motolské nemocnici chybí asi 90 sester. Nemocnice samozřejmě vítají, že sestry dostanou od července přidáno, ale samo o sobě to prý nestačí na to je ve zdravotnictví udržet.

České sestry jsou v Rakousku ceněné

Nedostatek zdravotních sester ovšem není problém pouze České republiky. Jak to řeší třeba v Rakousku a jak moc stojí české sestry o práci u našich jižních sousedů?

Sestry s cizím přízvukem lze v Rakousku potkat ve všech nemocnicích, ambulancích a dalších zdravotnických zařízeních. Přímo ve Vídni je většina sester, které vystudovaly ve své mateřské zemi a pak se z různých důvodů přestěhovaly do Rakouska. Pacientky tu tak obsluhují sestry z Filipín, bývalé Jugoslávie, Polska, Česka nebo Slovenska, objevují se i Maďarky nebo sestry z Turecka. Cizinky v minulosti zastávaly pouze výjimečně post hlavní sestry, v Rakousku zvané staniční. Dnes je ale v této funkci lze najít poměrně běžně.

Aby zdravotní sestra mohla v Rakousku pracovat, musí především v zemi pobývat legálně. Mnohé z nich, i když to není podmínkou, mají i rakouské občanství, většinou z toho důvodu, že se do Rakouska provdaly. Sestry také musí předložit doklady o odborném vzdělání, pokud je potřeba, tak i provést nostrifikaci. Přitom sestry-cizinky si vydělají stejně jako jejich kolegyně Rakušanky. V nemocnicích si tak například vydělají zhruba dva tisíc eur měsíčně. Za více nočních a víkendových služeb mají příplatky. Zdravotní sestry musí ovšem dobře ovládat němčinu slovem i písmem.

České sestry přitom mají v Rakousku tu nejlepší pověst, protože jsou velmi dobře kvalifikované. Často jsou i kvalifikovanější něž domácí sestry. Jsou oblíbené jak u pacientů, tak i u lékařů a někteří rakouští lékaři tvrdí, že české sestry jsou mnohdy kompetentnější než absolventky rakouských škol. Ty měly v minulosti nižší vzdělání, ale vstupem Rakouska do Evropské unie se i tady situace zlepšuje.

Zaplatila jsem dovolenou a zprostředkovatelka mi to zapřela. Jak nenaletět při vybírání zájezdu? Na to si dáme na Radiožurnálu pozor v pondělí 18. května po 14. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.