Kateřina Emmons

„Ráno mi vůbec nebylo dobře – své udělalo asi hlavně nervové vypětí,“ vybavuje si neveselé okamžiky rána, které předcházelo jejímu triumfu. Poslední okamžiky před klíčovým závodem tak trávila především na toaletě. „Nějak jsem se do toho však dostala, i když ani předcházející tréninky nebyly vůbec slavné,“ vzpomíná. A závěr celého olympijského dramatu už dnes znají snad všichni Češi – zlatá olympijská medaile.

Olympijský závod s ní prožívali mnozí. Málokdo z fanoušků si však dokáže představit, pod jakým tlakem střelci soutěží. Časový limit pro střelbu je totiž neúprosný. „Ve finále je 75 vteřin na jednu ránu. Někomu to přijde jako hodně času, jinému jako málo. Já většinou střílím na první pokus, to znamená, že neodkládám, když opravdu nemusím,“ přibližuje okamžiky před stiskem spouště olympijská vítězka.

Nervozitu nebo snad dokonce třas rukou si přitom během závodu nemůže dovolit. „Během závodu si počítám čas a stres vydýchávám. Někdo mi říkal, že je to jakási jogínská technika, ale já si to stejně dělám po svém,“ směje se Kateřina Emmons. A dává nahlédnout pod pokličku i tomu, co jí při závodě pomáhá nejvíc: „To, že nemusím začínat s ostatními,“ přibližuje sympatická střelkyně.

Hanka Shánělová s Kateřinou Emmons |foto: Alžběta Švarcová

Když se dnes ohlíží za olympiádou v Pekingu, musí přiznat, že daleko více než svůj vlastní závod prý prožívala závod svého manžela. Proč se vlastně obávala manželovy poslední rány? A jak může střelec s vypětím, které na něj během závodu působí, bojovat? Také to se dozvíte v záznamu celého rozhovoru.

Záznam celého rozhovoru s Kateřinou Emmons a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.