Kapr na štědrovečerním stole? Se vznikem Československa bylo třeba podpořit rybníkářství a vyjíst rybníky, přibližuje etnograf

8. prosinec 2022

Francouzská bageta, výroba kubánského rumu nebo slovinské včelařství. Spolu s těmito tradicemi se do seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO dostalo nově vorařství. Jaké další české tradice jsou na seznamu? „Jízda králů, sokolnictví, slovácký verbuňk, výroba skleněných perel a samozřejmě modrotisk,“ vyjmenovává ředitel Národního ústavu lidové kultury Martin Šimša. Co se dříve jedlo na Štědrý večer? A jak se do našich tradic zapojil stromeček? Poslechněte si rozhovor.

Co rozhoduje o tom, která tradice zanikne a která ne?

Podle mého je to aktivita nositelů. A nemusí být to být přímo ti aktivní. Konkrétně – není to jen ta chasa, která chodí na hody, nebo ti, kteří plují na voru. Ale i pasivní aktéři, okolí, které ostatní podporuje. Bere jejich činnost jako běžnou a přirozenou. Že tvoří rámec jejich životů, že například investují do krojů nebo výroby vorů.

Čtěte také

A pakliže symbióza aktivních, kterých je třeba jedna pětina, a těch pasivních, širokého okolí, je vyrovnaná, má tradice dopad na společenství. Existuje tím pádem společenský konsenzus, že je to živé, nějakým způsobem pro nás významné a stojí za to se tomu věnovat. Když chybí jedno nebo druhé, už to nějak pokulhává.

Dřív byla zapsána jízda králů, sokolnictví a teď tedy vorařství?

Ještě slovácký verbuňk, dále je tam výroba skleněných perel a samozřejmě modrotisk. To je první nadnárodní statek.

Seznamy jsou celkem tři. Nejznámější je seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva. Druhý seznam je věnovaný statkům, které jsou nějakým způsobem ohroženy zánikem. A pokud je na něm statek zapsaný, je finančně podporován. Třetí seznam je takzvaný „Best Practices“, kde jsou zapsány nejlepší praktiky k uchování tradičního nemateriálního kulturního dědictví.

Modrotisk

Tam také máme svůj zápis, je to v podstatě systém podpory tradičních řemesel. Na jeho základě už od roku 2001 uděluje ministr kultury pěti výrobcům titul Nositel tradice. Je s tím spojena i celá řada aktivit, jak řemeslo podporovat.

Jaká je v tradice vánočního stromku?

Jak všichni víme, stromeček není úplně naším domácím symbolem Vánoce, dostal se k nám z Německa. V průběhu 19. století se rozšířil, zpočátku po českých a moravských městech, později přišel i na venkov. S tím, jak postupoval od západu na východ, byl konfrontován s dosavadními tradicemi, které byly mnohem starší – patřily k nim především jesličky a stavění betlémů.

Jesličky jsou starší, tam se dá předpokládat pozdně středověký původ, stavění betlému je spíše záležitost barokní. Souviselo s tím i to, že lidé byli zvyklí se zeleným stromkem manipulovat při nejrůznějších jiných zvycích – například stavění máje, nošení létečka.

Specifikou východní Moravy je například to, že stromek nebyl stavěný na stůl, ale často byl pověšený pod stropem. A ani ne špičkou nahoru, ale špičkou dolů.

Čtěte také

Co stálo na štědrovečerním stole ve 20. letech minulého století?

Také záleží na tom kde. Ve městě začínal kralovat třeboňský kapr, protože bylo potřeba podpořit domácí průmysl a hlavně domácí zemědělství včetně rybníkářství, které se vznikem Československé republiky ztratilo celou řadu odbytišť a bylo potřeba rybníky vyjíst, aby to mělo smysl pěstovat, anebo pokud bychom se podívali na venkov, třeba na jihovýchodní Moravě až někdy do 60. let 20. století nebyl kapr vůbec udomácněný. Bývala to stará východomoravská štědrá večeře složená ze silné kyselé polévky, kysaného zelí a různých dalších jídel – pohankové kaše na Valašsku nebo krupicové nebo jiné kaše na jihu Moravy. Strava byla různorodá a vždycky se do ní odrážely domácí tradice a zvyky.

Vaše specialita je krejčovství. Velmi mě to překvapilo, u mužů je to dost neobvyklé. Co vás na tom zajímá?

Říkáte „pro muže neobvyklé“, ale pro muže to bylo v minulosti naopak velice typické, protože vždycky bylo mnohem víc krejčích než krejčových. Krejčí byli ti, kteří zpracovávali sukno a vytvářeli obleky a jiné těžké oděvy. Oproti švadlenám, což bylo skutečně vždy ženské povolání už od středověku, které pracovaly s plátnem a lehčími materiály.

Moje babička byla velice zdatná švadlena a mě to vždy velice přitahovalo, takže jsem začal tím, že jsem si zkusil něco ušít. S tím jsem měl spoustu zajímavých humorných zážitků.

Skanzen v Kouřimi na Kolínsku

Jak probíhá zápis tradice do seznamu UNESCO? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Lucie Výborná , agf
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.