Kam se ztratily koleje z chorvatské úzkokolejky? Odpověď najdete na dně moře
Parenzana – mohl by to být název pro těstoviny nebo třeba pro italskou omáčku. Takto se ale jmenovala úzkorozchodná železnice, která na počátku dvacátého století spojovala přístav Terst s tehdejším městem Parenza v Rakousku-Uhersku. Dnes je to Poreč na chorvatském poloostrově Istrie a koleje spí na mořském dně.
Trať procházela mnoha městečky a vlaky sloužily nejen k přepravě cestujících, ale vozily se jimi i zemědělské produkty nebo štěrk, uhlí a dřevo. Dnes už tudy vlaky nejezdí, protože železnice byla v provozu jen třiatřicet let do roku 1935. V krajině po ní ale zůstalo mnoho památek a po jejích náspech vede cyklostezka.
Stanice skoro tři sta metrů nad mořem
Celá trasa úzkorozchodné železnice Parenzana měřila 123 kilometrů, bylo na ní pětatřicet stanic a měla docela velké převýšení. S paní Michaelou Merić jsme v té úplně nejvýše položené stanici Grožnjan 293 kilometrů nad mořem.
Na celé trase bylo jedenáct mostů a devět tunelů. Do tunelu Kalcini můžeme vejít, protože je, jak paní Michaela říká, automaticky osvětlený. Když vejdeme, mělo by se rozsvítit světlo. Je dlouhý 178 metrů a něco tam jede. A není to vlak! Je to malý renault, který řídí docela starý pán.
Vyhlídková jízda
Vláček nejen tady v tunelu nebo na mostech nejezdil vůbec rychle. Jeho průměrná rychlost byla pětadvacet kilometrů za hodinu, takže se dalo vystupovat i nastupovat za jízdy. Celou trasu z Terstu do Poreče, tehdejší Parenzany, ujel vláček za šest až sedm hodin. Podle toho, jak často zastavoval a jak nakládal zboží.
Napadá mě, že když se staví železnice, inženýr se snaží, aby byla alespoň v podobné výšce a nebylo tam velké převýšení. Jak je možné, že se sjede z kopce dolů a pak zase nahoru do kopce? Musí tam být hodně zatáček? ptám se paní Michaely. Je to tak, na celé trase je šest set čtyři zatáček.
Koleje na dně moře
Čtěte také
Když tudy jdeme, je tu jen štěrk. Mosty i tunely zůstaly. Co se stalo s kolejemi? Když v roce 1935 provoz na železnici Parenzana skončil a Italové všechny koleje rozebrali, některé prodali a některé chtěli odvézt do Etiopie, kde začínalo jejich válečné tažení.
Ovšem loď, na kterou koleje naložili, ztroskotala a potopila se. A tak skončily koleje z Parenzany někde na dně Středozemního moře. Železnice Parenzana je tak asi jedinou železnicí na světě, jejíž koleje skončily na dně mořském.
Související
-
Stoletou hornoslezskou úzkokolejku Poláci rozkradli, teď plánují její obnovu
Napříč Horním Slezskem vedla ještě na začátku 90. let úzkokolejná trať. Po pádu bývalého režimu přerušila provoz, většinu kolejí rozkradli zloději. Teď se plánuje obnova.
-
Unikátní srbskou horskou úzkokolejku vzkřísili turisté a Emir...
Území bývalé Jugoslávie bylo proslulé sítí úzkokolejných drah. Celkem jich byly asi tři tisíce kilometrů, zdolávaly vysoké horské průsmyky nebo hluboké soutěsky a p...
