K rozkladu tradiční rodiny nedochází – ta už dávno neexistuje, říká evoluční biolog
Druhá nejnenáviděnější otázka profesora Jana Zrzavého, evolučního biologa, je, jestli je příbuzný s malířem Janem Zrzavým. Lidé mu ji pokládají tak jednou za dva měsíce a dodává, že nějaká vzdálená příbuznost mezi nimi je, ale za oblíbeného malíře svého jmenovce nepovažuje.
„Když přijde evoluční biolog do práce, tak si sedne k počítači a pak tam sedí celý den. Z tohoto hlediska se od zbytku biologů zas až tolik nelišíme. Důležité je říct, že ročně vyjde asi 15 tisíc evolučně biologický vědeckých článků, z toho 5 % se zabývá teorií. To znamená, že dnes je evoluční biologie normální praktická věda, kterou dělají lidé v terénu, v laboratoři, za počítačem, a to, co si lidé většinou představují, že evoluční biologie je nějaká filozofie, že se zamýšlíme nad podstatou bytí, tak nic takového se v reálné evoluční biologii neděje,“ přibližuje profesor Zrzavý náplň práce vědců ve svém oboru.
Velmi mnoho aspektů lidského chování je čistě biologicky založených, a když tomu budeme rozumět, tak ne že bychom s tím chováním mohli nějak jednoznačně manipulovat, ale přinejmenším budeme vědět, co od lidí můžeme a nemůžeme čekat. prof. Jan Zrzavý o tom, jak nám pochopení evolučních procesů může pomoci řešit problémy současnosti
Momentálně pracuje na fylogenezi moderního člověka. Můžeme si to představit tak, že začínají tím, že dávají dohromady veškeré údaje o historických evolučních vztazích mezi jednotlivými lidskými populacemi s cílem vytvořit strom evoluce dnešních lidských populací. Vědcům je podle Zrzavého jasné, že evoluce člověka nemůže být čistě stromovitá, protože dochází k hybridizaci, ale základ má opravdu tvar větvícího se stromu.
„V poslední době získáváme ohromné množství nevídaných informací na základě toho, že je možné vytáhnout DNA a číst kompletní genomy i z fosilií, což je v případě člověka závažná záležitost. Třeba se ukazuje, že osidlování Ameriky začínala populace odjinud, než jsme si mysleli, že to začínalo mnohem blíž k Evropě,“ uvádí jako příklad profesor Zrzavý.
Podle něho se sice mluví o tom, že v současné době dochází k rozkladu tradiční rodiny, ale zapomíná se, že ta už dávno neexistuje – nejméně od průmyslové revoluce. „To, k čemu bychom se chtěli vracet, to znamená táta, máma a děti, to není tradiční rodina nikde na světě. Tradiční rodina byla vždy ta velká, arabská, se spoustou strýčků, pratet a sestřenic, ke kterým ke všem musíte mít nějaký intenzivní vztah. Naše nukleární rodina je něco hodně divného.“
Audio záznam všech rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
