K rozkladu tradiční rodiny nedochází – ta už dávno neexistuje, říká evoluční biolog

Jan Zrzavý
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Zrzavý

Druhá nejnenáviděnější otázka profesora Jana Zrzavého, evolučního biologa, je, jestli je příbuzný s malířem Janem Zrzavým. Lidé mu ji pokládají tak jednou za dva měsíce a dodává, že nějaká vzdálená příbuznost mezi nimi je, ale za oblíbeného malíře svého jmenovce nepovažuje.

„Když přijde evoluční biolog do práce, tak si sedne k počítači a pak tam sedí celý den. Z tohoto hlediska se od zbytku biologů zas až tolik nelišíme. Důležité je říct, že ročně vyjde asi 15 tisíc evolučně biologický vědeckých článků, z toho 5 % se zabývá teorií. To znamená, že dnes je evoluční biologie normální praktická věda, kterou dělají lidé v terénu, v laboratoři, za počítačem, a to, co si lidé většinou představují, že evoluční biologie je nějaká filozofie, že se zamýšlíme nad podstatou bytí, tak nic takového se v reálné evoluční biologii neděje,“ přibližuje profesor Zrzavý náplň práce vědců ve svém oboru.


Velmi mnoho aspektů lidského chování je čistě biologicky založených, a když tomu budeme rozumět, tak ne že bychom s tím chováním mohli nějak jednoznačně manipulovat, ale přinejmenším budeme vědět, co od lidí můžeme a nemůžeme čekat. prof. Jan Zrzavý o tom, jak nám pochopení evolučních procesů může pomoci řešit problémy současnosti

Momentálně pracuje na fylogenezi moderního člověka. Můžeme si to představit tak, že začínají tím, že dávají dohromady veškeré údaje o historických evolučních vztazích mezi jednotlivými lidskými populacemi s cílem vytvořit strom evoluce dnešních lidských populací. Vědcům je podle Zrzavého jasné, že evoluce člověka nemůže být čistě stromovitá, protože dochází k hybridizaci, ale základ má opravdu tvar větvícího se stromu.

„V poslední době získáváme ohromné množství nevídaných informací na základě toho, že je možné vytáhnout DNA a číst kompletní genomy i z fosilií, což je v případě člověka závažná záležitost. Třeba se ukazuje, že osidlování Ameriky začínala populace odjinud, než jsme si mysleli, že to začínalo mnohem blíž k Evropě,“ uvádí jako příklad profesor Zrzavý.

Podle něho se sice mluví o tom, že v současné době dochází k rozkladu tradiční rodiny, ale zapomíná se, že ta už dávno neexistuje – nejméně od průmyslové revoluce. „To, k čemu bychom se chtěli vracet, to znamená táta, máma a děti, to není tradiční rodina nikde na světě. Tradiční rodina byla vždy ta velká, arabská, se spoustou strýčků, pratet a sestřenic, ke kterým ke všem musíte mít nějaký intenzivní vztah. Naše nukleární rodina je něco hodně divného.“

Audio záznam všech rozhovorů si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.