K feminismu se musejí hlásit i muži. Ti stále vidí ženy jen jako příjemné a milé holky, říká socioložka
Když se v Česku označí za feministku, vstoupí do zakleté zóny. Socioložka Marcela Linková připomíná, že stále žijeme v genderovém řádu založeném na polarizaci – zatímco s muži si pojíme znalosti a kompetence, s ženami to, že jsou příjemné a milé holky.
„Když ženy přestanou být hodné holky a začnou trvat na tom, aby k nim ostatní přistupovali s respektem, vypadnou z role a od ostatních následují penalizace,“ připomíná tato socioložka hlavní problém v prosazování ženských práv. A jak připomíná ve vysílání Hosta Radiožurnálu, když žena něco chce, porušuje zažité představy o feminitě.
Zatímco se ženy mění, muži podle ní zůstávají v zakletí konzervativního řádu. Pozoruje také antifeministické výpady spojené s erozí demokratických hodnot. „Feminismus je o stejných právech mezi muži a ženami, je o tom, aby byla respektována naše tělesná a mentální integrita,“ zdůrazňuje Marcela Linková.
Za podstatné považuje, aby se k feminismu hlásili také muži. Právě oni musejí chtít partnerku pro život, ne kuchařku, služku nebo vychovatelku dětí. Představa ženy jako heroické bytosti, matky a milenky stále není překonaná, ukazuje se. „U mladších generací je tento ideál vynucován, ženy jsou tomuto ideálu stále vystavovány,“ tvrdí Marcela Linková. Přitom ekonomické podmínky i podmínky na trhu práce jsou jiné než v 70. letech.
Vychází ze studií dokazujících, že životopisy nebo žádosti o granty podepsané mužským jménem jsou vždy hodnoceny lépe muži i ženami. „Neseme si genderové předsudky, jejichž prostřednictvím hodnotíme ostatní,“ popisuje. Předsudky si přitom nenesou jen muži, ale i ženy. „Žijeme dohromady v jednom světě a bohužel se na ženy díváme špatně,“ dodává Marcela Linková v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou.
Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
