José María Aznar, bývalý španělský premiér

José Maria AZNAR, bývalý španělský předseda vlády, výkonný předseda Nadace pro analýzy a sociální studie:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak se vám čte nebo poslouchá ten nelichotivý akronym 4 či 5 ekonomiky extrémně problematických zemí eurozóny, který zní PIIGS a dává Španělsko na roveň zemí jako je Řecko, Portugalsko, Itálie a Irsko. Je oprávněný?

José Maria AZNAR, bývalý španělský předseda vlády, výkonný předseda Nadace pro analýzy a sociální studie:
Nejprve bych chtěl říci, že nemůžeme říci, že obecně v evropské eurozóně panují problémy, panují v některých oblastech a v některých zemích, zejména v zemích, které se nechovaly podle nastavených politik. A Řecko je jedna věc, to je velmi špatná situace, ovšem Irsko má trochu jiné problémy, problémy kvůli bankovnímu systému, Portugalsko má problém s nedostatečným růstem a s nedostatečným vytvářením možností, ale v Portugalsku je nyní silnější vláda, která je schopna tu situaci zlepšit. Itálie a Španělsko, my máme problém nedostatku důvěry v naše ekonomiky. Co se týče Španělska, tak tam je naděje na rychlou politickou změnu, zatímco v Itálii je ta situace složitější. A samozřejmě problémem je otázka, jak řešit i situaci ve Francii a francouzský dluh. Samozřejmě ta situace je velmi komplexní a složitá. Na jedné straně potřebujeme znovu postavit ty pilíře, na kterých stojí Evropa, a potom se samozřejmě každá země a každá ekonomika musí snažit vzpamatovat pomocí silných politických rozhodnutí a reforem a také ekonomických reforem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste, pane Aznare, pro Worten University v Pensylvánii v lednu tohoto roku mimo jiné řekl, že španělský stát je v současné době politicky a finančně neudržitelný. Pokud tento stav podle vašeho názoru trvá teď po 9 měsících, tak, kdo nebo co drží Španělsko stále ještě nad vodou?

José Maria AZNAR, bývalý španělský předseda vlády, výkonný předseda Nadace pro analýzy a sociální studie:
Já jsem stále tohoto názoru. Španělsko potřebuje nastavit reformy do budoucnosti. Musíme provést velmi závažné reformy, co se týče strukturu naší administrativy. Je nutné zabránit existenci zdvojování nebo ztrojování jednotlivých služeb, které v současné době panuje a potřebujeme transformovat decentralizovaný stát do něčeho, co bude politicky udržitelné, aby tam nepanovala nějaká separatistická pnutí a také něco, co musí být finančně a ekonomicky udržitelné. To bude záviset na silném úsilí národní vlády a jednotlivých politických stran. A tyto reformy musí začít hned po příštích volbách. V naší zemi jsme ztratili mnoho času a opravdu potřebujeme tento čas dohnat. Musíme mít jasnou většinu s jasným mandátem pro novou vládu a nové politiky, musíme rychle přijímat rozhodnutí. Nejdůležitější na těch rozhodnutích je, aby byla přijata a aby se zaručila udržitelnost státu a finančního systému a aby se španělská ekonomika mohla rozvíjet.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pokud by i ty příští volby ve Španělsku vyhrála Lidová strana, tedy vaše v podstatě bývalá strana, kterou jste dříve vedl, tak co byste dělali jinak než současná vláda socialistů?

José Maria AZNAR, bývalý španělský předseda vlády, výkonný předseda Nadace pro analýzy a sociální studie:
Já si myslím, že ty věci už se trochu zlepšují. Politika, to jsou fakta a výsledky a musíme si položit jednoduchou otázku, po 8 letech je situace v zemi lepší, stejná nebo horší? Teď si většina Španělů myslí, že situace v zemi je horší a pravděpodobně rozhodnou pro změnu. Samozřejmě je mnohem těžší vytvořit 5 milionů pracovních míst, než je zrušit, samozřejmě je velmi různé, když máte veřejný dluh 40 %, nebo když se blíží 70 %. Samozřejmě je velký rozdíl, když máte rozpočet v přebytku, nebo když máte více než 7% deficit. Samozřejmě je rozdíl, pokud jste zemí, která vytváří nejvíce pracovních míst v celé Evropské unii, nebo když jste zemí, kde dochází ke ztrátě největšího počtu pracovních míst. Je naprosto zřejmé, že různé politiky přinášejí různé výsledky a nedávná minulost ve Španělsku posledních několik let je výsledkem tohoto a důkazem tohoto.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu v eurozóně je minimálně jeden příklad toho, že situace může být daleko horší, je to Řecko. Jak daleko je podle vašeho názoru vaše země, tedy Španělsko, od řecké pozice, která se podle některých pozorovatelů dá nazvat reálným bankrotem?

José Maria AZNAR, bývalý španělský předseda vlády, výkonný předseda Nadace pro analýzy a sociální studie:
Je velmi odlišná a to z mnoha důvodů. Řecko lhalo, aby se stalo členem EU a Řecko v tom lhaní pokračovalo i poté, co se stalo členem Evropské unie. Za druhé Řecko už je opravdu v situaci toho pádu, protože ty možnosti kapacity finanční situace a celkový stav ve Španělsku je velmi odlišný od Řecka. Další otázkou jsou ovšem otázkou jsou ovšem politické důsledky současné krize. Máme ekonomické problémy, máme sociální problémy i politické problémy. Politická situace v Evropské unii se možná bude brzo měnit, procházíme obdobím redefinice eurozóny a bude samozřejmě záviset na stupni připravenosti a kapacitách každé země na jejich domácích nabídkách, dokud je ta země v dobré situaci, bude moci se stát jedním z hlavních členů eurozóny a pokud ne a bude převedena do kategorie periferních zemí a domácí politika je proto naprosto zásadní a rozhodující. Je nutné, aby si každá země udělala pořádek sama u sebe a to klíčové pro současnou krizi, protože ta není pouze ekonomická, je i politická.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je bývalý španělský premiér José Maria Aznar. Na druhou stranu říkáte, pane Aznare, sám, že eurozóna se bude měnit, vy jste ale vždy po celou dobu své politické kariéry byl odpůrcem většího federalismu Evropské unie, nebo řekněme nějakého supranacionalismu a jak se vám tedy poslouchají ty úvahy například německé kancléřky Angely Merkelové, která by chtěla změnit základní smlouvy Evropské unie například tak, aby byla možná zahraniční kontrola fiskálních politik jednotlivých zemí?

José Maria AZNAR, bývalý španělský předseda vlády, výkonný předseda Nadace pro analýzy a sociální studie:
To samozřejmě záleží, já jsem přivedl Španělsko k té jednotné měně, nicméně si myslím, že také pro Evropskou unii jsou dobré transatlantické vztahy a euro je nástrojem integrace v Evropské unii, ale samozřejmě není to v nesouladu, aby se udržovaly i další politiky. Pokud dovolíte, uvedu příklad. Jedním z důsledků společné měny a je to, že eurozóna má vlastně nastavený bankovní systém a samozřejmě všechny země musí snášet ty následky a musejí převést některé národní kompetence, které původně držely národní banky, tak přecházejí na Evropskou centrální banku, což se netýká pouze otázek devalvace, ale i dohledu, regulace, intervencí a takových preventivních zásahů do finančního systému, to je samozřejmě logická otázka. Druhou otázkou je, ovšem taková politika, která by harmonizovala všechno v rámci eurozóny, a to podle mě není potřebné. Jednou otázkou je větší koordinace a naše jiného je harmonizace, ta není potřebná.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když říkáte, že není potřebná, jak chcete přinutit minimálně členy eurozóny, aby byli, řekněme, fiskálně odpovědní, aby dodržovali, řekněme, 3% schodek HDP na konci každého fiskálního roku, když to doposud neuměly, například ani Německo, ani Francie?

José Maria AZNAR, bývalý španělský předseda vlády, výkonný předseda Nadace pro analýzy a sociální studie:
Ano, musíme mít disciplínu, musíme mít stabilitu, musíme respektovat pravidla Paktu stability a růstu, to je jedna věc. Ale mít stejný daňový systém nebo stejná pravidla práce, stejné sociální zákony, to je něco jiného. Například daně z příjmu můžeme mít v jiné výši než v Německu nebo v jiné zemi, nebo například náklady na sociální zabezpečení v Německu se liší od Španělska nebo od jiných zemí. Větší koordinace v makroekonomickém smyslu je jedna věc, ale harmonizace všech politik v Evropské unii nebo v eurozóně je něco jiného. S tou první myšlenkou plně souhlasím a v té druhé otázce jsem zastáncem vlastně svobodné volby každé vlády v jednotlivých zemích.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak už jste sám říkal, pane Aznare, vy jste byl tím španělským premiérem, který vaši zemi dovedl ke společné evropské měně, k euru. Co byste teď po těch letech v roce 2011 radil zemi, která podle přístupových dohod má euro přijmout, jako je například Česká republika, ale zatím váhá, měla by váhat dál, nebo bez rozpaků k euru přistoupit?

José Maria AZNAR, bývalý španělský předseda vlády, výkonný předseda Nadace pro analýzy a sociální studie:
Pro Španělsko bylo euro velkým úspěchem. Pro nás by bez eura ta situace byla ještě složitější. Bylo to pro Španělsko velmi důležitý a byl to velký úspěch. Naším problémem je, že vláda šla proti logice eura a porušila pravidla růstu a stability a naši pružnou flexibilní zemi přeměnila do země, která je poměrně rigidní, ale bez toho ochranného štítu, který pro nás představuje euro, by situace byla ještě složitější pro naši ekonomiku a celkově. Samozřejmě to závisí na těch jednotlivých zemích. Představitelé eurozóny samozřejmě musí se rozhodovat, ale my v našich domácích vládách také musíme rozhodovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když se vrátíme zpátky i k ostatním zemím, které mají v eurozóně značné ekonomické problémy, tedy k Řecku, tak minimálně po tom víkendovém summitu Evropské unie to vypadá, že vlády eurozóny došly ke dvěma variantám buď nechat Řecko zbankrotovat takříkajíc divoce, anebo řízeně. K jakému řešení byste se přiklonil vy?

José Maria AZNAR, bývalý španělský předseda vlády, výkonný předseda Nadace pro analýzy a sociální studie:
Pro mě tedy bylo poměrně od začátku té krize jasné, že to Řecko mělo padnout. Chybou bylo, že představitelé Evropské unie toto nepřijali. Báli se kontaminace řeckých problémů do ostatních zemí, ale teď samozřejmě ta stabilita stojí mnoho peněz, to je další neúspěch. A je nutné přijmout skutečnost toho, že Řecko padne a že soukromý sektor a banky, které Řecko financovaly, musí, budou muset zaplatit část toho účtu. Samozřejmě je nutné to nějakým způsobem přijmout i v rámci eurozóny. Řecko musí zůstat v eurozóně, ale je pro eurozónu je důležité správně zorganizovat, ošetřit ten pád Řecka, bankrot Řecka, nicméně musíme se i z těch chyb poučit, musíme tyto věci brát velmi vážně, vážněji než na začátku té krize. Samozřejmě to rozhodnutí není dobré, ale je nevyhnutelné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a jejich dnešním hostem je bývalý španělský premiér José Maria Aznar. Teď ještě jedna věc, která vzešla z toho víkendového jednání států eurozóny, a to je úvaha, zda odepsat 40 či 60 % řeckých dluhů, to je to, k čemu jednotlivé vlády tlačí banky, tedy věřitele. Pokud se tak či onak stane, není to špatný příklad? Kdo potom přiměje Portugalsko či jiné státy, možná i Španělsko, aby platilo své dluhy?

José Maria AZNAR, bývalý španělský předseda vlády, výkonný předseda Nadace pro analýzy a sociální studie:
Jedná se o nevyhnutelnou věc. Bude nutné provést rekapitalizaci některých evropských bank. Já si myslím, že je nutné toto provést, pomoci evropským bankám evropským mechanismem, a to ze stejných důvodů, jak jsem již uvedl. Bankovní systém v eurozóně je nastavený určitým způsobem a my musíme nastavit nějaký mechanismus, abychom mohli kapitalizovat ty banky, protože kontrola nad rozhodováním nemůže zůstat pouze mezi národními bankami. Kapitalizace bank je naprosto klíčová a já jsem zastáncem myšlenky vytvoření určitého fondu, který by se zaručil za vklady daňových poplatníků, který by mohl intervenovat a který by zabránil krizi celého finančního systému eurozóny, to bude v budoucnu jediný způsob, jak řešit podobné problémy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě jedna poslední otázka, pane Aznare, je Španělsko připraveno na něco podobného, co se děje v řeckých ulicích, to znamená, v podstatě demonstrace, pouliční boje s desítkami zraněných? Když si vzpomeneme na léto tohoto roku, kdy skupiny doslova rozhořčených lidí Los indinagos jaksi protestovaly proti vládě a proti současné situaci ve Španělsku?

José Maria AZNAR, bývalý španělský předseda vlády, výkonný předseda Nadace pro analýzy a sociální studie:
Demonstrace probíhají v mnoha zemích světa. Ve Španělsku ovšem tato skupina je poměrně okrajová, není to relevantní skupina. Máme velmi silné demokratické instituce v naší zemi a zde se nejedná o významnou skupinu protestujících. Samozřejmě jsou důvody pro nespokojenost, ale ta situace se nebude eskalovat nebo vyjadřovat takovým způsobem, jako to vidíme jinde. Demonstrování probíhá demokratickým způsobem a pro mě toto hnutí není relevantní. Pro situaci ve Španělsku je to velmi radikální levicové hnutí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane Aznare, děkuji pěkně za váš čas i za komentář pro Dvacet minut Radiožurnálu.

José Maria AZNAR, bývalý španělský předseda vlády, výkonný předseda Nadace pro analýzy a sociální studie:
Děkuji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Hostem těchto Dvaceti minut Radiožurnálu byl bývalý španělský premiér José Maria Aznar. U mikrofonu byl také Martin Veselovský. Přeji vám příjemný podvečer s Českým rozhlasem 1 Radiožurnálem.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu.

Tento rozhovor musel být z časových důvodů předtočen, proto tentokrát bohužel není možné odpovídat na otázky zaslané během vysílání. Děkujeme za pochopení.