Největší plýtvači potravin? Paradoxně to jsou bojovníci za čistotu prostředí, říká šéfka pražské potravinové banky

Na pátek 13. března chystáte Prague Gala v Obecním domě v Praze. Co to je za akci?

Je to charitativní ples pro potravinovou banku. A je to propojení inteligentní zábavy na dobré úrovni, která charitou dostává smysl. Bude tam charitativní aukce, většina umělců účinkuje zdarma nebo se sníženým honorářem. A to, co se vydělá, půjde na provoz potravinové banky, konkrétně chceme zrekonstruovat kuchyni v novém prostoru, který máme druhý rok.

Čtěte také

Čeká nás personalizace jídelníčku. Jejím jádrem bude umělá inteligence, tvrdí australský potravinářský expert

Kdo tam vystoupí?

Bude to moderovat Aleš Háma, na začátku vystoupí naše dávná ambasadorka Markéta Fassati, zahraje nám Pavel Šporcl. A potom bude tanec a zpěv, bude hrát Orchestr Karla Vlacha, zpívat budou Ondřej Ruml a Tereza Mašková po celou dobu k tanci.

Když se zaměříme na plýtváním jídlem, nejvíc se ho dopouštějí překvapivě ne firmy, ale spotřebitelé, speciálně mladí do 26 let. Něco jsme ve výchově zanedbali?

Je to obraz toho, že se máme hodně dobře a že jsme ztratili úzký kontakt s přípravou jídla. Pořád bojuji proti plýtvání, několik let děláme edukační programy, workshopy, všechno zaměřené na mladé lidi. A paradoxně skupina, která je největší ekolog – bojovníci za čistotu prostředí – jsou současně největšími plýtvači. Pořád mi připadá, že si nepropojili skutečnost, že kdo vyhazuje jídlo, ten ničí životní prostředí.

Kterými potravinami plýtváme podle vašich poznatků nejvíc?

To není ani podle mých poznatků, to je podle evropských i českých výzkumů, v tom jsou všechny státy zajedno – plýtvá se nejvíc pečivem, ovocem a zeleninou.

A jak se tomu snažit předcházet?

Dělám několik let mezinárodní projekty zaměřené na edukaci mládeže, mysleli jsme si, že stačí sdělení takovou jejich formou zkratkou, to znamená, že první léta jsem se snažili dělat hekaton, vyzvali jsme mladé lidi potom, co jsme je vyškolili, jak plýtvání ničí vodu, půdu, vzduch, aby multimediální zkratkou ne větší než minuta sdělili své generaci, že plýtvat znamená ničit životní prostředí. To znamená podřezávat si větev, na které sedíme. To mělo veliký počet shlédnutí, ale nevím, jestli to opravdu zasáhlo do plýtvání.

Kdo vyhazuje jídlo, ten ničí životní prostředí

A teď v novém projektu, který letos začínáme, jsme se zaměřili na to, že je velký rozdíl mezi plýtváním v Evropské unii, severní Itálii a jižní Itálii. Mladí lidé v jižní Itálii plýtvají asi o 50 procent méně než ve všech evropských státech, a je to proto, že jídlo je u nich spojeno s tradicí, národní hrdostí na místní suroviny, s blízkým kontaktem s výrobci a farmáři, prostě v mladých lidech, pokud neztratili kontakt s tím vším, zůstává úcta a hrdost. Dokonce je běžné, že mladí lidé tam dělají recepty, které jsou zaměřené na to ještě využít to, co je nepotřebné.

Čtěte také

Italská gastronomie se vyznačuje jednoduchostí a pospolitostí. Sdílený čas u jídla je základ, popisuje foodblogerka Kunstovná

To nám tady evidentně chybí. Jak to vrátit?

Máme projekt připravený s Chorvaty a Italy, že budeme mladé lidi edukovat nejdřív u nás, pak ty aktivní vezmeme do Itálie na kemp. A v Itálii je budou mladí italští studenti seznamovat s tím, jaký oni mají vztah k jídlu a potravinám. A pokusíme se z nich vychovat ambasadory neplýtvání, kteří by myšlenku, proč neplýtvat jídlem, šířili ve svých skupinách a ve své věkové kategorii.

Co vám dává satisfakci z práce?

Když vidím, že se něco podaří, že to klaplo. Když babičce, která je chudá a ještě ležící, se podaří jednou týdně vozit potraviny a možná trošku zlepšit její život… Jsou to takové drobné malé úspěchy. A úspěch vidím v tom, že se někomu podařilo zlepšit život alespoň o malý krůček.

Máte asi 77 tisíc klientů, kdo mezi ně typově patří?

Nejčastější jsou dvě skupiny – matky samoživitelky a senioři, osamělí vdovy a vdovci.

A je pražská a středočeská potravinová banka specifická, že máte třeba jiný druh klientů než ti ostatní?

Čtěte také

Plýtvání jídlem? „Inspirací by nám měly být naše babičky,“ radí šéfkuchař restaurace Sůl a řepa

Asi máme víc bezdomovců než ostatní, to je skupina lidí, kteří jsou v produktivním věku, nemají většinou zdravotní omezení, ale nepracují, protože se tak rozhodli, je to jejich životní způsob. Matek samoživitelek máme hodně jenom vždy krátkou dobu, od chvíle než krizovou situaci, do které se dostanou, vyřeší, než si zažádají o dávky, než dávky dostanou.

A u osamělých seniorů to je dlouhotrvající skupina, v Praze jsou velmi drahé nájmy, pokud jsou senioři dva, tak ze dvou důchodů poplatí náklady na bydlení, ale pokud je jeden, tak je to špatné. Ti se pak stávají našimi klienty nejspíš až do smrti.

Kdo všechno může využít pomoci potravinové banky? Poslechněte si celý rozhovor.