Joan Baezová

Svou písničkářskou kariéru začala tradičním oprašováním folklorního materiálu. Pak v poměrně rychlém sledu napsala většinu svých nejznámějších písní a věnovala se aktivnímu protestnímu politickému životu. Její heslo, že v Americe je v pořádku jen máslo z burských oříšků, se spolu s bojem proti rasismu a důsledným pacifismem stalo základem nového protestního hnutí. Baezová ale nebyla žádný Pete Seeger v sukních, jestliže dělala politiku, nebo zpívala písně s politickým podtextem, nebylo to v duchu nějaké ideologie, ale ve jménu člověka proti všem zneužitelným světonázorům. V tomto smyslu pro ní nemělo náboženství žádný význam.

V jedné z nejslavnějších písní, kterou nazpívala i Baezová a sice Imagine John Lennon, přirovnala náboženství ke státu, protože obojí plodí nenávist a strast. Podobně jako Woody Guthrie se ale Baezová nevzdala lidové religiozity, o čemž vypovídá její trvalý zájem o spirituály.

Její písňový protest byl ale především protestem mládí, naprosté volnosti a nespoutanosti, která si nedělá velké starosti s pochopením skutečné podstaty světového dění. Svět jejích písní byl černobílý a společenská problematika se v nich redukuje na to, že dospělí nejsou ochotni řídit se idealismem mladých. Naštěstí Baezová své protesty nejen zpívala, ale i žila, takže folkové hnutí formovala směrem k pravdivé výpovědi vlastního života se zaměřením na aktuální problémy obyčejných lidí, ať už šlo o nechuť jít do války v Indočíně, nebo o osobní vztahy. A tak se časem ukázalo, že je silnější ve své odvážné aktuálnosti než v umělecké výpovědi.