Jizerská 50!
Všichni závodníci na ně spoléhají. Jak se na Jizerskou 50 připravují záchranáři Horské služby?
V pravé poledne odstartovala Bedřichovská 30 volnou technikou, doprovodný závod Jizerské 50. Do letošního 53. ročníku se včetně vedlejších závodů zaregistrovalo celkem 8 tisíc běžkařů. Na jejich bezpečí dohlíží tým horských záchranářů. Na bedřichovskou stanici Horské služby se za nimi vydala reportérka Šárka Škapiková.
Když si domluvíte natáčení na stanici Horské služby, musíte počítat s tím, že se vám může stát přesně to, co mně – respondent je náhle odvolaný k zásahu a mikrofon musí počkat.
Čtěte také
Miroslav Váňa mizí na skútru a mě napadá, že jestli jsou andělé na zemi, oblékají bundy s logem Horské služby. Neohroženě jezdí pomáhat za každého počasí do nepřístupného terénu v náročných podmínkách. A jsou rychlí – netrvá dlouho a Miroslav Váňa se hlásí z místa nehody dispečerovi.
Za půl hodiny už je zpět a můžeme se jít podívat, jak se tady říká, do skútrárny.
Teplo je základ
Jak už název napovídá, v garáži se nachází hlavně technika na zimní zásahy, tedy převážně sněžné skútry. Za každým z nich jsou zapřažené zvláštní „saně“. „Vypadá to jako malá rakvička s plachtou, kde schováme pacienta po patřičném ošetření,“ popisuje Miroslav Váňa a dodává, že lůžko poskytuje zraněným potřebný tepelný komfort při převozu.
Kromě techniky jsou členové Horské služby při zásahu vybavení také batohy se zdravotnickým materiálem. „Při asistenci na Jizerské 50 s sebou bereme veškerý zdravotnický materiál. Nejčastěji používáme obinadla, alufolie nebo lavathermy, což jsou balíčky, kterými se snažíme pacienty aspoň trošku ohřát,“ popisuje Váňa.
Připraveni na všechno
Čtěte také
Velmi důležité pro práci horských záchranářů jsou informace o počasí, proto si je mezi sebou vyměňují často. A na Jizerské 50 to platí obzvlášť.
„Je to pro nás jedna z nejnáročnějších akcí, kterou v rámci zdravotní asistence zajišťujeme. Počasí je velká neznámá, na kterou musíme reagovat a být připraveni na místech, která jsou nejnebezpečnější,“ vysvětluje náčelník René Mašín.
Vybavení se mění, nasazení zůstává
Za dobrých podmínek má Horská služba během závodu kolem dvaceti výjezdů. Když je ale sníh zledovatělý, bývají to další desítky zásahů navíc. Dnes mají záchranáři výhodu, že jsou vybaveni nejmodernější technikou. Před desítkami let to bývalo úplně jinak.
„Technika byly lyže, kanadské saně, ruce a nohy,“ vzpomíná s úsměvem tehdejší náčelník Miroslav Bíca. „Pak jsme dostali z Krkonoš jeden skútr. Byl jednopásový a strašně úzký, pás to neutáhl, a když jsme za něj dali saně, tak se celý převrátil.“
Mezi sebou záchranáři komunikovali pomocí jednoho polního telefonu přes dráty na sjezdovce. „Muselo se zatočit kličkou a měli jsme se slyšet, jenže za zimu to bylo vždycky několikrát stržené,“ dodává záchranář-veterán.
Zato dnes se na Horskou službu dovoláte přes číslo 1210 kterýkoli den v roce.
Související
-
Překvapili mě Francouzi, že o významu memoriálu věděli, říká Lukáš Bauer na Jizerské 50
Vedle českých dálkových běžců trénuje také polskou reprezentaci. „Tu hozenou rukavici jsem vzal asi s ohledem na své ego, chtěl jsem dokázat se vrátit do Světového poháru.“
-
Kanoista Martin Fuksa využívá k přípravě i běžky: Pořád lepší, než běhat na suchu
Na blížící olympiádu chystá rychlostní kanoista Martin Fuksa. Jak se připravuje v zimě?
-
Josef Panuška byl třikrát na olympiádě, bez nominace. Zaběhl si maraton, triatlon a běžkový závod
Přátelé mu říkají falešný reprezentant. Josef Panuška byl na třech olympiádách, a když o svých zážitcích vypráví, usmívá se.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.