Jitka Smutná, herečka
„Každý člověk má v sobě někdy smutek,“ tvrdí čtvrteční host moderátorky Lucie Výborné, kterým byla herečka Jitka Smutná. Jak se s občasnými smutky vypořádává? Co se jí líbí na natáčení seriálů? A jak se jí hrají záporné postavy? I tyto otázky padly ve vysílání Hosta Radiožurnálu.
„Někdo smutek nemá rád a snaží se ho vytěsnit, já ho radši pustím ven. V takových okamžicích pláču, píšu smutné písně a verše,“ popisuje Jitka Smutná s tím, že když se smutek odplaví, může být veselá.
V televizi ji můžete znát ze seriálů Ordinace v růžové zahradě a Cesty domů. Při natáčení prý často netuší, jak její postava skončí. „Když se na to dívám ekonomicky, tak není dobré, když nevíte, co bude dál. Potřebujete mít nějaký životní výhled a ekonomický plán,“ uvažuje Jitka Smutná a dodává, že z herecké stránky jí tato nevědomost vyhovuje. „Bylo by skvělé, kdybych vůbec nevěděla, jak bude scénář pokračovat. V životě přece také nevíte, co bude zítra,“ míní.
Jitka Smutná mimo jiné vystupuje v roli tety Kateřiny ve hře Saturnin, kterou uvádí Divadlo ABC. V jejím podání je však teta Kateřina poměrně sympatická osoba. „Původně jsem tuto postavu nechtěla polidštit, ale stalo se mi to,“ přiznává. „Chci, aby se lidé během představení bavili,“ vysvětluje s tím, že se nevyhýbá ani vážným rolím.
„Už 6 let vystupuji jako Zlomatka ve stejnojmenné inscenaci,“ připomíná příběh matky, která se rozhodne převychovat svého homosexuálního syna. „Mnoho lidí by řeklo, že to dělá z mateřské lásky, jenže Zlomatka nechce mít normální vztah, má spíš potřebu ostatní vlastnit,“ domnívá se.
Jak hodnotí inscenaci Sto roků samoty, v níž také vystupuje? Jak se zbavila studu, který ji dlouhou dobu pronásledoval? A jakými slovy hodnotí svoji životní změnu? I to se dozvíte z audio záznamu rozhovoru.
Záznam celého rozhovoru s Jitkou Smutnou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Nespolupracovala a měnila výpovědi.‘ Proč soud poslal úřednici z NKÚ na 16 let za mříže?
-
Parkovací plochy i kyvadlovka pro 20 tisíc diváků. Začíná Světový pohár žen ve sjezdovém lyžování
-
T-Mobile se odvolává. Nesouhlasí, že na začátku války protiprávně blokoval ‚dezinformační web‘ AC24
-
Jak se vede Rusům v exilu? ‚Je to neustálý technologický závod mezi Kremlem a námi,‘ říká novinářka





