Jiří Rusnok: Daňový balíček je málo muziky za hodně peněz. Pro oživení ekonomiky nebude efektivní

Vy jste v listopadovém Interview ČT24 daňový balíček kritizoval jako špatně zacílený. Proč?

Protože pokud to měl být nástroj, jak oživit ekonomiku po krizovém šoku, tak tato forma je velmi neefektivní. Je to velmi málo muziky za hodně peněz, tak říkajíc. To je opravdu forma, která není optimálně zvolená z pohledu oživení ekonomiky, čili to byl ten důvod.

Čtěte také

Ilona Švihlíková: Důchodová reforma je především otázka daní. Stát by měl danit kapitál, ne práci

Připomínáte, že dlouhodobě není problémem českého trhu práce daň z příjmu, ale poměrně vysoké odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Co s tím?

To je jedna z takových už chronických záležitostí, se kterými si neumí politické reprezentace poradit. Náš daňový systém je vychýlený ve směru těchto specifických daní, sociální a zdravotní pojištění je u ná jedno z nejvyšších na světě, zatímco daně z příjmů máme asi druhé nejnižší po Rumunsku a po dnešku budeme mít asi ty úplně nejnižší.

Čím to, že i v krizi pokračuje enormní růst cen nemovitostí a snižuje se dostupnost bydlení?

To je zajímavý fenomén, to jsme skutečně nečekali, ale nečekali to ani naši kolegové – ze Skandinávie, z Chorvatska a z dalších zemí, kde mají podobný vývoj. Tam si myslím, že silně hraje roli určitá nedůvěra v dlouhodobou cenu ostatních aktiv, zejména finančních. Čili lidé méně důvěřují ukládání peněz někde v bankách, navíc když za ně nedostávají téměř žádný úrok, takže hledají alternativu a věří, že tou alternativou jsou investice do nemovitostí. Pokud jde o specifické důvody u nás, tak je to bezesporu velmi nízká nabídka, prostě velmi málo se v posledních letech stavělo a staví, tudíž samozřejmě při neklesající poptávce to bohužel vede k dalšímu růstu cen. Byť si myslím, že i ten je teď na svém vrcholu.

Čtěte také

Julie Hrstková: Nemovitost, jistota na druhou?

Jak odhadujete nadhodnocení cen nemovitostí?

Tam samozřejmě velmi záleží, jaké se používají parametry, je to nějaký modelový výpočet. My ale pro potřeby různých zátěžových testů v oblasti finanční stability nějaké takové výpočty provádíme. Naše výpočty v závislosti na metodě ukazují, že to nadhodnocení je někde mezi patnácti, v krajním případě až pětadvaceti procenty.

Právě těch 25 %, to zní skoro až hrozivě. Existuje riziko že ta – nevím, jestli se to dá nazvat hypoteční bublinou? – náhle praskne?

To riziko se vyloučit úplně nedá, nicméně zatím si myslím, že u nás není nijak velké. Je to hodně koncentrováno do specifických lokalit, jako je Praha a některá další velká nebo atraktivní místa. A ta poptávka je tady zdá se obecně silná, obyvatelstvu se v posledních letech nominálně výrazně zvýšily úspory, protože zde silně rostly příjmy, byla vysoká zaměstnanost. Čili, úplně vyloučit se nedá nic, kdyby přišla nějaká skutečně dlouhodobě špatná hospodářská situace... což ale není v tuto chvíli hlavní scénář, všichni věříme, že po zdolání pandemie díky vakcinaci více méně začne navracet do normálu, takže to riziko bych viděl jako velmi malé.

Co Jiří Rusnok soudí o současné míře inflace a oslabování koruny? Poslechněte si celý rozhovor.