Jiří Drahoš, předseda Akademie věd ČR

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Tak nevím, jak budou poslanci pracovat. Je pravda, že ty laserové útoky, jak jsem četl v tisku, existují, vy jste to zmínil, jsou to běžně dostupná laserová ukazovátka nebo třeba lasery, které máte ve vypalovačkách DVD, takže ty instrumenty, ty lasery existují. Já myslím, že to je nějaká klukovina tohle toho, ale samozřejmě beru, že to může být nebezpečné pro piloty. On ten laser má dosah několik stovek metrů. Já vlastně nevím, jak funguje ochranka letiště, že si může každý zpoza plotu letiště, myslím si, že aby to oslnilo někoho, tak to skutečně musí být pár set metrů, že se tam někdo může postavit a hrát si. Připadá mi to jako docela podivné, ale věřím, tomu, že ten pilot by s tím mohl mít problém.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumímli tomu správně, tak opravdu nějaké standardní laserové ukazovátko, které se používá prostě na konferencích, na ukazování na tabuli, tak dokážeme několik stovek metrů dosvítit tak koncentrovaně, že je možno, že to někoho oslní?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Ono je to tak, ta ukazovátka mají také různou intenzitu, ale jsou to všechno tyhle běžně dostupné lasery, pokud vím, jsou lasery do 500 miliwattů, do poloviny wattů výkonu a ty, jak říkám, jsou ve vypalovačkách, v počítačích, a ta laserová ukazovátka, to je asi nejdostupnější materiál, abych tak řekl, takže ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu ti piloti, kteří mluvili o těchto útocích a o tom, že byli oslněni, tak uváděli, že někdo užil laser minimálně třetí třídy, který je schopen na vzdálenost dvou kilometrů zapálit papír. To popravdě řečeno, nevypadá na laser, který je v myši, vypalovačce nebo v ukazovátku?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Já nejsem fyzik, ale jak říkám, o laserech něco málo vím. Ty lasery třetí třídy, které jste zmínil, to jsou podle mého názoru přesně ty, do půl wattu výkonu. A ten, myslím si, není schopen na vzdálenost zmiňovanou vámi zapálit jakýkoliv papír. To by laserové ukazovátko bylo opravdu nebezpečná zbraň, tak jsem přesvědčen o tom, že to jsou běžně dostupné lasery. Ono mimochodem dneska, kdejaká diskotéka používá laserovou show. Tam jsou také lasery, ale také té třetí třídy s tímto zmíněným výkonem, takže těch laserů je mezi lidmi hrozná spousta.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pokládáte, pane předsedo Drahoši za nesporné, že dejme tomu, na tu vámi zmíněnou vzdálenost několika set metrů je možno prostě se sítnicí lidského oka udělat něco takového, že na pár vteřin je to oko vyřazeno z provozu?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Já myslím, že ano. Neznám, jak by to fungovalo na těch několik set metrů. Vím, že ten dosah tam je a vím, že také na konferencích vědeckých střel jsou všichni nabádáni, aby laserová ukazovátka používali opatrně, aby s nimi nemířili do obecenstva, do publika, ale jen na to promítací plátno, takže to nebezpčí, myslím si, že tam je.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dlužno podotknout, že například server BBC uveřejnil videozáběry, kterak dokonce britská policie používá jakýsi přístroj na vyhledávání těchto laserových útočníků, protože to pokládají za extrémně nebezpečné, zejména vůči například policejní vrtulníkům. Napadlo mě, není možné použít jakousi rozptylující fólii někde na vnitřní stranu skel?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
To nevím, ale určitě by jedna z možností, jak se tomuhle tomu bránit. Jsou brýle, brýle, které jaksi odfiltrují tu frekvenci laseru. To znamená, je to samozřejmě, zní to nesmyslně, aby si piloti před přistáváním na ruzyňském letišti preventivně nasadili takové brýle, ale o té folii nevím, ale tohle by byl způsob, jak tomu zamezit, ale jak říkám je to asi nějaká klukovina. Nicméně může být nebezpečná podle mého názoru.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A ještě poslední otázka, to nebezpečí vůči sítnici lidského oka je tedy asi nesporné. Je možné, že takto relativně málo výkonný laserový paprsek poškodí něco přímo na letadle?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Ne. Já si myslím, že to není možné. To ne. Jediný problém může být skutečně krátkodobé oslepení pilota, případně z menší vzdálenosti škoda na sítnici, ale určitě takovýto laser nepoškodí nic a nezapálí nic.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte 20 minut Radiožurnálu. Jejich dnešním hostem je předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš. Pane předsedo, naposledy jsme se viděli ve 20 minutách v polovině minulého roku. Vy jste tehdy používal poměrně silná slova. A mluvil jste o možnosti fyzické likvidace Akademie věd. To bylo v souvislosti, řekněme, s přesouváním peněz v rámci České vědy a jejího financování. Změnila se situace?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Změnila se na základě určitého tlaku ze strany Akademie věd, ale i na základě vstřícného postupu vlády premiéra Fischera, proběhla řada jednání a vláda nakonec to naprosto ten nesmyslný názor rady pro výzkum vývoje a inovace, pokud jde o rozpočet na vědu a výzkum a peníze pro akademii. Vláda ho nakonec změnila. Změnila ho v tom smyslu, že tu původně miliardovou ztrátu pro akademii kompenzovala půl miliardou, takže pro rok 2010 máme o půl miliardy méně, ale s tím s umíme vyrovnat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste tehdy mluvil, pane předsedo, právě jaksi v následnosti na to, co si myslí a jak plánovala právě rada pro vědu, výzkum a inovace o určitém jaksi trendu snižovat peníze pro rozpočet samotné Akademie věd a to potom vedlo k tomu, že jste mluvil o případné fyzické likvidaci Akademie věd. Tento trend je zrušen? Takto to prostě nebude?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Vypadá to, že to takhle nebude. Ten trend znamenal pro léta 11 a 12 redukci pro Akademii věd, až o 2,5 miliardy korun. Nyní je situace taková, že je předložen rozpočet nebo diskutuje se o rozpočtu, který by zachoval výdaje Akademie věd na 11 a 12 ve výši roku 2010. To znamená, měli bychom o té půl miliardy méně, ale k tomu propadu by tam nedošlo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jestli tomu úplně dobře rozumím, tak ve chvíli, kdy pokud budou jaksi politici přistupovat velice vážně k tomu, jaké dopady má ekonomická krize, takže téměř všechny resorty budou šetřit, tak v tomto ohledu tedy Akademii věd šetření nečeká?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
My už šetříme, my vlastně šetříme půl miliardy. A kromě toho já jsem to také několikrát říkal, ta navrhovaná redukce, kterou navrhovala rada pro výzkum a vývoj inovace nemělo vlastně s krizí mnoho společného. To byl přesun peněz v rámci rozpočtu na vědu a výzkum na jiné instituce do takzvaného experimentálního vývoje a směrem k podnikům.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď už to bylo jinak?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Nevím jaksi jak bude vypadat ten rozpočet, struktura rozpočtu na léta 11 a 12. V každém případě je zde návrh, aby ta dotace Akademii věd v té výši 2010 zůstala zachována. Takže já nevím, jak dopadne, nebo kde se ty peníze vezmou a jaké přesuny tam budou. Ale já doufám, že ten návrh vlády bude akceptován.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste si teď, plane předsedo Drahoši, docela pochvaloval přístup minimálně předsedy vlády Jana Fischera. Na druhou stranu on přece v určité fázi nechtěl s vědci vůbec jednat poté, co vědci vyšli do ulic. A Jan Fischer říkal, že debata se na ulici nedá vést. To znamená, to už je urovnáno?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Je to urovnáno. Já myslím, že i pan premiér pochopil, že těm, kteří do těch ulic vyšli, jde o českou vědu a vlastně i kulturu, takže už se věc srovnala. Pan premiér přijal představitele hnutí věda žije, hovořil s nim, myslím si, že tam došlo k vyjasnění názorů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu právě sdružení nebo občanské sdružení Věda žije, zveřejnilo včera výzvu, která je nazvána: Veřejnost má právo vědět, kdo a jak chce řídit českou vědu. Po pravdě řečeno, ta výzva není úplně příjemná zejména vůči vládě, protože tam se zmiňuje například resort ministerstva školství, respektive ministryně školství paní Kopicová a to v souvislosti té, že se chystá personální obměna právě onoho poradního orgánu vlády, tedy rady pro vědu, výzkum a inovace a že ani ministryně Kopicová nechce, aby proběhla veřejná slyšení jednotlivých kandidátů do této velice důležité pro českou vědu, rady. Proč?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Já se musím přiznat, nevím o tom, jestli paní ministryně chce nebo nechce ta slyšení. Vím určitě, že to nechce Česká konference rektorů, a že to nechce svaz průmyslu a dopravy. Z důvodů mě neznámých, protože na schůzce s premiérem Fischerem, kde všechny tyto instituce, tedy akademie, Svaz průmyslu, reprezentace vysokých škol a paní ministryně, která proběhla a kde pan premiér deklaroval vůli k takovému veřejnému slyšení, tak paní ministryně se tam k tomuto nevyjadřovala, ale jak říkám, kromě akademie to nepodpořil nikdo, takže nevím, jak pan premiér nakonec, jak se rozhodne, ale my bychom to v Akademii věd uvítali. Myslíme si, že by to přispělo k takovému transparentnímu způsobu jmenování.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste jmenoval další dvě instituce či sdružení, Konferenci lektorů a pak také například Svaz průmyslu a dopravy, zástupce nominuje také Hospodářská komora České republiky. To jsou, co se týče pohledu na českou vědu a způsob jejího financování pro vás nepřátelské instituce?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Určitě ne. Já si myslím, že také byla řada nedorozumění v komunikaci. My jsme měli nedávno schůzku s vedením Svazu průmyslu a dopravy s panem prezidentem Mílem a jeho kolegy za Akademii věd tedy myslím. Vyjasnili jsme si některé věci. Samozřejmě pohledy na některá stanoviska jsou odlišná. My tvrdíme, že bez kvalitního základního, ale i aplikovaného výzkumu nebude žádný vývoj a nebudou žádné inovace. Takže pro nás je prioritní financování základního a aplikovaného výzkumu akademie věd, také dělá spoustu aplikovaného výzkumu. Ale myslíme si, že bez toho prostě inovace nebudou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu v tom současném personálním složení Rady pro vědu a výzkum a inovace jsou lidé, o kterých vy, pane předsedo i vaši kolegové z Akademie věd jste v minulém půlroce říkali, že to jsou právě oni, kteří tlačí na to, aby byl zmenšen rozpočet pro Akademii věd a tedy zmenšen její vliv, zmenšen počet zaměstnanců a tak dále a tak dále. Vy se neobáváte toho, že po přejmenování personálním této rady se situace možná i zhorší?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Tak já mám pocit, že už víc zhoršit se nemůže. Mé výhrady k současné radě jsou opravdu zásadní a vy jste to zmínil a nebudu to opakovat. Já pevně doufám, a nejen já, ale i akademická veřejnost, že nově jmenovaná rada bude daleko lepší nebude tam ten institucionální blokový systém hlasování průmysl proti akademii nebo vysoké školy proti někomu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A jak toho chcete dosáhnout? Protože, když se člověk dívá na řekněme bloky nominovaných lidí, tak právě to jsou ty bloky, kterých jste mluvil, tedy blok lidí, které nominuje Akademie věd, blok České konference rektorů, rady vysokých škol, Svazu průmyslu a dopravy České republiky, tak proč by to hlasování potom nemělo být blokové, vždyť přece každá ta skupina má poněkud jiné zájmy?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
To máte pravdu, ale já mezi těmi navrhovanými jmény vidím a teď nemluvím o těch za Akademii věd, vidím za celou řadu schopných a rozumného konsensu přístupných lidí, takže já si myslím, že pokud by pan premiér jmenoval tu radu dobře a s tím dobře souvisí i ta možnost třeba veřejného slyšení, já si myslí, že ti kandidáti, kteří jsou nominováni do rady, by měli například říct, jak si práci v takové radě představují. Já mám pocit, že řada lidí tam kandidovala v minulosti a třeba i kandiduje a nemají vůbec představu, co ta rada má dělat, jak by měla fungovat. Takže ten pohled na ta jména je určitě optimistický, jsou tam jména tedy lepší i horší z tohoto pohledu, ale já doufám, že pan premiér rozhodne nebo že jmenuje kvalitní radu. Říkám, horší už to být nemůže.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane předsedo, mám číst ta jména a budete říkat, jestli je horší nebo lepší?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Ne, ne, to bych v tuto chvíli nechtěl komentovat, omlouvám se.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte 20 minut Radiožurnálu a Jiří Drahoš, předseda Akademie věd České republiky je jejich hostem. Pojďme k tomu veřejnému slyšení, protože to je informace, zejména pro posluchače Radiožurnálu, byť je Rada pro vědu, výzkum a inovace poradním orgánem vlády, tak má poměrně velké slovo ohledně rozhodování kolem financování české vědy, tak pokud by nakonec bylo rozhodnuto, že neproběhnou veřejná slyšení těch nových kandidátů do nového obsazení této rady, tak co to podle vašeho názoru bude znamenat?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Já myslím, že důležitý je v tuto chvíli výsledek. Myslím si, že teď nejsem přítelem nebo nejsem zastáncem toho, aby nebyla veřejná slyšení, ale myslím si, že premiér může jmenovat dobou radu nakonec i bez toho slyšení. Je to v jeho kompetenci, ale právě aby rozptýlil pochybnosti o nějakém lobbingu, o nějaké schopnosti nebo neschopnosti těch jednotlivých kandidátů, tak proto by byla ta veřejná slyšení, myslím si, i v zájmu pana premiéra a on s tím na tu zmiňovanou schůzku přišel, on byl, myslím si, sám překvapen tím, že rektoři i Svaz průmyslu se vyjádřili jednoznačně, že nepodpoří tohle veřejné slyšení.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Máte představu, proč právě konference rektorů nechce veřejné slyšení?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Musím přiznat, že jsem to nepochopil. Myslím, že jejich kandidáti jsou určitě schopni obhájit své názory, takže ten názor reprezentovaný předsedou konference rektorů na té schůzce mě zaskočil.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když se člověk dívá na ty bloky, řekněme, nominovaných nebo navržených lidí, jednotlivých sdružení a jednotlivých oblastí České vědy, tak z Akademie věd je suverénně největší, nejpočetnější. Znamená to, že byste měli mít největší zastoupení poměrné v radě?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Ne, my jsme vlastně reagovali na to, že vysoké školy nominují dvakrát čtyři uchazeče, protože vysoké školy původně byla jedna reprezentace, aspoň na té schůzce. Tam bylo zmíněno, že česká konference, rada vysokých škol, vysoká škola nebo vysoké školy mají takovou duální reprezentaci a bylo řečeno, že nominují dvakrát po čtyřech, takže my jsme logicky nominovali také osm kandidátů, dva dokonce mimo akademii věd.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pane předsedo, vy jste v těch momentech, kdy ještě měla akademie věd pocit, že jde takříkajíc o krk, tak jste také říkal, že pokud budete mít například o miliardu korun méně na rok 2010, takže nastane kromě jiného také poměrně masivní propouštění. Máte o půl miliardy méně, propustil jste, byť jednoho zaměstnance?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Já jsem nepropustil zaměstnance, předseda nemůže propustit zaměstnance. Zaměstnance propouštění ústavy, ale k vaší otázce, ano, ústavy propouštěly.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dokážete říct, v jakém množství se propouštěli?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Nemám ještě přesná čísla, ale každý ústav musel zredukovat své náklady o 10 % zhruba, dalo se to řešit samozřejmě různě, ale vím, že řada ústavů to řešila ukončením pracovních smluv, třeba termínovaných, které měly. Takže k tomu propouštění, byť ne v nějakém masivním měřítku došlo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A také se mluvilo, ale to byly výhrady vašich kritiků, tedy kritiků Akademie věd %České republiky, že by samotná akademie měla udělat a teď si dokážu představit nějaký vnitřní audit, nebo audit nějakého externího jaksi zadavatele, jestli její samotné hospodaření, jestli vůbec tak vědecká činnost, kterou vytváříte, prostě je, jestli dobře nakládáte s penězi?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Tak já na to mohu říct jen to, že ústavy jsou auditovány, jednotlivé ústavy jsou auditovány každoročně a je vydávána klasická zpráva auditora, takže tam si myslím, že není možno očekávat zásadní pochybení a pak vždycky říkám, že Akademie věd z 15 % zaměstnanců produkuje asi 40 % výsledků v české vědě. Mimochodem v nedávno zveřejněném žebříčku takové to scimago 2 tisíci institucí na světě se akademie umístila na 99. místě daleko nejlepší z českých institucí. Takže já si myslím, že Akademie věd, byť není ideální, a my na tom samozřejmě pracujeme, tak odvádí velice solidní práci a solidní výsledky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě jedna poslední otázka k samotným výsledkům a to se vlastně týká i způsobu hodnocení kvality jakékoliv v České republice někde ve 2. čtení v Poslanecké sněmovně leží zákon, který podali sociálně demokratičtí poslanci, který by měl hodnocení kritéria na hodnocení české vědy vrátit o několik kroků zpět. Je to dobrý nápad?

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
My jako Akademie věd toto stanovisko nebo tento návrh poslanců podporujeme, je zcela demagogické tvrzení, že touto novelou by se vrátilo něco o několik let zpět. Pouze by se zrušilo, a teď to řeknu nehezky, stupidní hodnocení, které vymyslela rada pro výzkum a vývoj. Mimochodem do předloňského roku fungovala tato věda z bez takovéhoto hodnocení, pouze rada pro výzkum a vývoj musela zodpovědně přistoupit k rozdělování peněz. Oni si to teď chtějí zjednodušit, že zapnou ten kafemlejnek a ten jim vychrlí číslo. Už na rozpočtu Akademie věd se ukázalo, že to je nesmysl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
K tomu se, pane předsedo, dá podotknout jediné. My jsme to tady spolu minule probírali, to je ta oblíbená černá díra české vědy, do které, pokud se nepletu, spočítali na 4 miliardy z nějakého úhrnu 20 miliard, takže když se to vrátí zpátky tam, kde jste říkal, že ta věda fungovala i bez toho hodnotícího kafemejnku, tak fungovala, ale s tou čtyřmiliardovou černou dírou.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Tak o těch černých dírách se dnes ví a mluvilo se o nich. Já jsem si jist, že zodpovědná rada pro výzkum a vývoj tohle to nemůže dopustit. Takže tohle to není žádné vracení se do minulosti, je to o zodpovědnosti instituce a právě ten kafemlejnek tu zodpovědnost snímá, když si prostě namelete nějaké číslo, tak už nebudete kontrolovat, jestli je má cenu nebo nemá cenu. Takže já musím říct, že ten poslanecký návrh Akademie věd podporuje a myslím si, že jako jediná to zdůvodnila, také proč.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních 20 minut Radiožurnálu zejména o české vědě. Předseda Akademie věd České republiky Jiří Drahoš byl jejich hostem. Pane předsedo, díky za váš čas a na shledanou.

Jiří DRAHOŠ, předseda Akademie věd České republiky:
Já děkuji za pozvání na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u také u mikrofonu Radiožurnálu, přeji vám příjemný podvečer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.