Jeřábek: „Volha? Byl jsem nadšený! Říkal jsem si, že je to příležitost ukázat, že něco umím.“ Ve Varech se představí ve dvou filmech

2. červenec 2024

Herec Tomáš Jeřábek je podle svých slov čím dál větší introvert. „Obecně nejsem moc rád tam, kde je hodně lidí. Ale karlovarský festival mám prostě rád,“ usmívá se. S Janem Pokorným si povídal mimo jiné o novém filmu režiséra Jiřího Havelky Zahradníkův rok, který bude mít v kinech premiéru 18. 7. 2024. Jak se Tomášovi Jeřábkovi spolupracuje s dlouholetým kamarádem Jiřím Havelkou?

Naším hostem je Tomáš Jeřábek, držitel Českého lva za vedlejší roli ve filmu Volha. To jste si užil, ne?

Nejlepší herec ve vedlejší roli: Tomáš Jeřábek (Volha)

To jsem si užil moc. Začalo to už ve chvíli, kdy jsem dostal scénáře od Honzy Pachla, přečetl jsem si je a byl jsem úplně nadšený! Bylo z toho jasné, jak ta postava je strašně pestrá, zajímavá a má vývoj. Myslím, že to byla první... nechci hanět předchozí role, byly taky hezké, ale takhle byla nejpestřejší, nejzajímavější, taková první. Nějak to ve mně zarezonovalo.

Nechci říct, že jsem si říkal, když jsem si to přečetl: jo, za tohle bych moh získat cenu. Tak to nebylo, ale říkal jsem si, že je to příležitost ukázat, že něco umím. A přistoupil jsem k tomu se zdravou ambicí. Připravoval jsem se na tu roli jako nikdy. Ale hrozně mě to bavilo, já jsem se do toho nenutil.

Takže ne jenom, že jste se naučil text.

Čtěte také

Jsou role, u kterých to stačí. Ale tady by to byla strašná škoda. Bavilo mě, co je ten Pepa Horáček zač, v jakých situacích bude reagovat... několikrát jsem to měnil, strašná zábava. Jediná věc, co tam byla, z toho jsem měl hrůzu, že to neprosadím, Honza Pachl trval na tom, že bude mít řečovou vadu. Pochopil jsem, že by to pro tu postavu byla strašná škoda, byla by míň uvěřitelnější. Snažil jsem se přesvědčit Honzu, aby to nedělal. Nakonec se to povedlo. A myslím si, že je to dobře.

Budeme si povídat o filmu Zahradníkův rok, tam hrajete koho?

Tam hraju policajta, ve dvojici s Jirkou Vyorálkem. Zahradníkovi se dějí příkoří, že člověk, který skoupil vedlejší pozemek, ho chce vystrnadit, používá k tomu takové ty... ale jo, můžu to říct, takové ty „ruské metody“. (směje se)

Ono je to na půdorysu skutečné události.

Je. Můžete to doplnit, jestli chcete...

Pak můžu doplnit, že je to taky na půdorysu Čapkova Zahradníkova roku. A pak můžu taky doplnit, pokud se Tomášovi do toho nechce, že hlavní role tam hrají Oldřich Kaiser se svou životní partnerkou Dášou Vokatou. A on ten Olda prý tam vůbec nemluví?

Původní verze byla, že tam nebude mluvit vůbec, a teď si nejsem jistý. Mluvil jsem s režisérem Jirkou Havelkou, ale jemu taky člověk nemůže věřit, on si z každého dělá srandu. Ale říkal, že tam nakonec nějakou větu má, tak se necháme překvapit, uvidíme zítra.

Než začalo dnešní vysílání Radiožurnálu, tak tady prošel populární autor podcastů, dnes spolupracovník KVIFF TV, Čestmír Strakatý a pustili jsme se do debaty o filmech. Já jsem mu vychvaloval film Vlny, protože je o Českém rozhlase, a on vychvaloval Zahradníkův rok. Ale vy jste ho neviděl...

To je dobře! Já jsem ho neviděl. (usmívá se) Já jsem nadšený, že se líbil. Já jediné informace o tom filmu mám od Jirky Havelky, který je takový pesimista. A on říkal: „Nó, to se nebude líbit! Tam se nemluví...“ Ale vlastně se začínám těšit čím dál víc.

Jaký je Jiří Havelka režisér?

Čtěte také

Jirka je strašně vtipný člověk. Je nadprůměrně chytrý, rychlý, na mě. Když mi něco vysvětluje, už v půlce je rozčilený, že ví, že jsem půlku věcí nepochytal. Ale on mluví rychle, hrozně rychle mu to pálí, je zábavný a umí být i hodně nepříjemný, když se něco nedaří. Ale je to můj kamarád, mám ho hrozně rád a myslím, že i on mě. Máme se rádi i se svými chybami, které na sobě nemáme rádi.

Jiří Havelka bude uměleckým šéfem Dejvického divadla, v jehož souboru je i Tomáš Jeřábek. Co se v divadle příští sezónu chystá? A jakou roli ztvárňuje v novém hraném dokumentu o hudební skupině Tata Bojs, který bude mít premiéru také na festivalu v Karlových Varech? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Jan Pokorný , vma