Jediný hudební nástroj, který stačí naladit jednou. Kolik zvoníků rozeznívá zvon na klatovské Černé věži?
Klatovští jsou zvyklí, že Vondra, krásný zvon s latinskými nápisy, zvoní pravidelně osmkrát do roka. A kdyby se zvon teď najednou rozezvonil, divili by se, co se děje. Proto si klatovští zvoníci a místostarosta Klatov Martin Kříž s moderátorkou Lucií Výbornou na Černé věži o zvonu jen vyprávěli. Jak poetické je zvonění pro zvoníky? A jaká je historie klatovských zvoníků? Poslechněte si rozhovor.
Pojďte nám popsat Vondru. Co je na něm zajímavého?
Čtěte také
Má různé zajímavosti – nepodařilo se například zjistit, proč má v sobě otvor, ale uvádí se, že je to proto, aby jeho hlas nebyl tak hlasitý, otvor zvuk zmírňuje. A z druhé strany má krucifix, který je už hodně dlouho poškozený, od 19. století.
Je pravda, že když nasněží, zvony mají jiný hlas?
Zvuk se trochu jinak šíří, pokud je venku třicet stupňů nebo mínus dvacet. Ale máte-li zvuk, který vydává zvon, v rozmezí teplot, co člověk snese, se nijak nemění. Ani kmitočtově se to nemění, ten tón je stále stejný. Zvon je v podstatě jediným hudebním nástrojem, který je naladěný v okamžiku výroby a už se nikdy nemění.
Ideální pro šíření zvuku je první sníh, poprašek, to je nejlepší slyšitelnost a nejlépe se to nese. Když je sněhu moc, už to není ono. Na šíření hraje roli i úroveň obecného ruchu – je velký rozdíl mezi časným nedělním ránem a všedním dnem. Ve dnech klidu jsou zvony slyšet daleko lépe.
Všimli jste si toho někdy jako klatovští zvoníci?
Když je mlha, sníh, vysoký tlak, bezmračí, tak se podle toho zvuk nese. Nejhorší je mlha, to se zvuk v podstatě tluče a vrací se zpátky.
Jaká je novodobá historie klatovských zvoníků?
Naše družstvo začalo zvonit po dlouhé odmlce v roce 1989. Začal to inženýr Tichý, který sehnal partu lidí, začalo to být pravidelné. A my jsme založili partu mladých, kteří doteď zvoní. Bereme to jako čest, většinou se nás sejde v dostatečném množství.
S jakým zvony lze Vondru srovnat?
Třeba se Zikmundem na katedrále Svatého Víta, tam jsou zvoníci čtyři, ale zvonění bylo takové méně náročné. Tady to je na sílu výrazně náročnější asi kvůli rozkyvu. A také kvůli tomu, že Zikmund je výrazně hmotnější, a když se jednou rozhoupe, stačí jenom přidávat. Tady se to musí dobře poslouchat, aby zvuk byl vyrovnaný a pořád stejně silný.
Odkdy fungují klatovští zvoníci? A proč se mechanické zvonění nehodí na klatovskou Černou věž? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Kilogram za každý odvezený. Umlčené hlasy chceme připomenout novým zvonem, přibližuje zvoník Boháč
Zvon #9801 připomíná výročí nacistických rekvizic zvonů za druhé světové války. „Nejlepší varianta je zvon – nový, silný, mohutný hlas,“ říká zvoník Ondřej Boháč.
-
Příběhy ve zvoncích sbírá vysloužilý bača v Nízkých Tatrách. A rád si k tomu zpívá
Bača Mikuláš Gigac v Nízkých Tatrách celý život pásl ovčí stáda. Své řemeslo už nedělá. Volný čas věnuje své celoživotní vášni, záchraně starých zvonců a odlévaných zvonků.
-
Půda si pamatuje nevinnou krev. Román Kyselé třešně popisuje masakr německých obyvatel na Slovensku
V seriálu Česko mezi řádky zamíříme na kopec Švédské šance nedaleko Přerova. Tamní tragické poválečné události ve své knize popisuje spisovatelka Lenka Chalupová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
