Česko mezi řádky II
„Půda si pamatuje nevinnou krev.“ Román Kyselé třešně popisuje masakr německých obyvatel na Slovensku
Jsou třešně na kopci Švédské šance u Přerova opravdu kyselé? Nebo je to jen lež rodičů, kteří tak chtěli zabránit svým dětem, aby si trhali ovoce v aleji, kde bylo v červnu 1945 bestiálně zavražděno 267 nevinných lidí? Desítky let se o masakru, jehož obětí byli němečtí obyvatelé Slovenska, převážně ženy a děti, nesmělo mluvit. Přerovská spisovatelka Lenka Chalupová události popisuje ve svém románu Kyselé třešně.
S Máriou Plavčugovou stoupáme na kopec Švédské šance. Jdeme stejnou cestou, která pro většinu jejich příbuzných byla cestou smrti. Vraždící komando vojáků sedmého pěšího pluku z Petržalky je zastřelilo ve stromořadí třešní, kterým teď procházíme.
Čtěte také
„Určitě neměli ani pomyšlení, aby si dali čerešňu, tak ani já si ji nedám,“ říká. Pravdu se dozvěděla z vyprávění otce, když ji bylo 12 let, protože o tom se nesmělo mluvit. „Byla padesátá léta, kdybych jako dítě o něčem mluvila, tak otci hrozil kriminál.“
Zmizel v zahraničí
Hlavního iniciátora masakru Karla Pazúra poslal soud na 20 let do vězení. Po komunistickém převratu mu ale trest snížil prezident Klement Gottwald a následně byl dokonce propuštěný. Trestu nakonec ušel i Pazúrův pobočník Bedřich Smetana. Zmizel v zahraničí. Historik František Hýbl po něm pátral tři desítky let.
„Měl být uvězněn, ale utekl přes Austrálii do Nového Zélandu a tam před čtyřmi lety zemřel,“ popisuje.
Na zvonu jména dětí
Mária a další příbuzní zavražděných se na místo masakru vrací každý rok. Přesně v den jeho výročí tu farář Josef Rosenberg vždy slouží bohoslužbu.
„Udělal se správný krok správným směrem ke smíření, je to jediná cesta, jak máme spolu žít. A toto je odkaz, proč pietní akty se dějí, proč se tady scházíme. Pokud budeme znát historii, tak se z ní můžeme poučit,“ vysvětluje farář.
Spolek Přerovské zvony smíření letos uspořádal sbírku na nové zvony pro kostel svatého Vavřince. Na největší z nich chce umístit jména dětí, které byly zavražděné na Švédských šancích.
Související
-
Česko mezi řádky. Nový seriál Radiožurnálu vás zavede do míst, která znáte z knížek
Naši reportéři se vydali po stopách románových hrdinů, aby zjistili, jak to ve skutečnosti vypadá na místech známých z literatury. Nalaďte si denně Dopolední Radiožurnál.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...
Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Lidský faktor
Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová
