Česko mezi řádky II

„Půda si pamatuje nevinnou krev.“ Román Kyselé třešně popisuje masakr německých obyvatel na Slovensku

17. červenec 2022

Seriál Radiožurnálu

Největší audioportál na českém internetu

Švédské šance u Přerova, na kopci nad městem Přerov byl v roce 2018 vysvěcen nový kovaný prostřílený kříž na památku masakru, který se zde udál v červnu 1945 | Foto: Stanislav Heloňa / MAFRA, Profimedia

4:02

Celý seriál:

Jsou třešně na kopci Švédské šance u Přerova opravdu kyselé? Nebo je to jen lež rodičů, kteří tak chtěli zabránit svým dětem, aby si trhali ovoce v aleji, kde bylo v červnu 1945 bestiálně zavražděno 267 nevinných lidí? Desítky let se o masakru, jehož obětí byli němečtí obyvatelé Slovenska, převážně ženy a děti, nesmělo mluvit. Přerovská spisovatelka Lenka Chalupová události popisuje ve svém románu Kyselé třešně.

S Máriou Plavčugovou stoupáme na kopec Švédské šance. Jdeme stejnou cestou, která pro většinu jejich příbuzných byla cestou smrti. Vraždící komando vojáků sedmého pěšího pluku z Petržalky je zastřelilo ve stromořadí třešní, kterým teď procházíme.

Čtěte také

Historik masakru na Švédských šancích. Příběh Františka Hýbla

„Určitě neměli ani pomyšlení, aby si dali čerešňu, tak ani já si ji nedám,“ říká. Pravdu se dozvěděla z vyprávění otce, když ji bylo 12 let, protože o tom se nesmělo mluvit. „Byla padesátá léta, kdybych jako dítě o něčem mluvila, tak otci hrozil kriminál.“

Zmizel v zahraničí

Hlavního iniciátora masakru Karla Pazúra poslal soud na 20 let do vězení. Po komunistickém převratu mu ale trest snížil prezident Klement Gottwald a následně byl dokonce propuštěný. Trestu nakonec ušel i Pazúrův pobočník Bedřich Smetana. Zmizel v zahraničí. Historik František Hýbl po něm pátral tři desítky let.

Lenka Chalupová s knihou Kyselé Třešně|foto:archiv Lenky Chalupové

„Měl být uvězněn, ale utekl přes Austrálii do Nového Zélandu a tam před čtyřmi lety zemřel,“ popisuje.

Na zvonu jména dětí

Mária a další příbuzní zavražděných se na místo masakru vrací každý rok. Přesně v den jeho výročí tu farář Josef Rosenberg vždy slouží bohoslužbu.

„Udělal se správný krok správným směrem ke smíření, je to jediná cesta, jak máme spolu žít. A toto je odkaz, proč pietní akty se dějí, proč se tady scházíme. Pokud budeme znát historii, tak se z ní můžeme poučit,“ vysvětluje farář.

Spolek Přerovské zvony smíření letos uspořádal sbírku na nové zvony pro kostel svatého Vavřince. Na největší z nich chce umístit jména dětí, které byly zavražděné na Švédských šancích.

autoři: Lenka Kratochvílová , prh