Jde po mně exekutor

Kvůli tomu, že si půjčila devět tisíc korun, skončila v azylovém domě. Tak by se dal ve zkratce popsat příběh šestapadesátileté pokladní v drogérii paní Věry. Už zaplatila 22 tisíc, celý plat jí zabavují exekutoři, a dluží proto teď také pražskému azylovému domu pro ženy Naděje, kde bydlí - během pěti let už podruhé.

Jsme v kuchyňce azylového domu pro ženy. Největší pokoj je kousek odtud, naproti recepci. Bydlí v něm ženy se zdravotními problémy, protože dům má jinak tři patra a je bez výtahu. "Je to čtyřlůžkový pokoj pro čtyři dámy. V současné době jsme tu tři. Je tu paní Evička, je tady paní Renátka a jsem tu já. Ale doufám, že si vycházíme vstříc, že si neházíme klacky pod nohy," říká paní Jarmila.

Paní Věra bydlí o patro výš. Po rozvodu zůstala sama se třemi dětmi. Nakonec se synem nastěhovala k dceři. "Byla jsem u ní asi dva roky se synem, jejím bratrem. Mezitím tam spáchal sebevraždu. Už to tam pro mě nebylo, tak jsem se jednou sebrala a odešla na Armádu spásy," nastínila svůj osud paní Věra.

Celý plat jí zabavují exekutoři, a to kvůli půjčce, kterou si s dcerou vzaly. "Měla jsem to od Providentu. Ještě, když jsem bydlela u dcery, potřebovaly jsme peníze. Vzaly jsme si rychlou, co vám přivezou domů. Bylo to asi šest nebo devět tisíc, víc to nebylo. Teď mi strhli pomalu třetí výplatu. Jednou mi strhli devět tisíc, pak osm, to je 17, a teď ještě asi dvanáct set zbytek. Všechno jsou úroky. Zřejmě si to spočítali, protože už to bylo před dvěmi, třemi roky," doplnila žena.

Paní Věra sice půjčku nesplácela, ale o tom, že ji čeká exekuce, se dozvěděla až z bankomatu. "Šla jsem si pro výplatu, strčila jsem kartu do bankomatu a vyjel mi lísteček ,Neoprávněné použití karty. Spojte se se svým peněžním ústavem'. Šla jsem do spořitelny, vedoucí se mi podívala a zjistila, že mám exekuci na plat. Poprvé, když mi strhli celou výplatu, nemohla jsem s tím nic dělat. Při druhé výplatě, týden před tím jsem zavolala exekutorovi, jestli by byl tak hodný a nerozdělil by mi to aspoň na dvě splátky. Slíbil, že to udělá, ale stejně, když jsem si přišla pro výplatu, tak mi to sebrali zase všechno," dodala paní Věra.

Exekutory by měly krotit změny insolventního zákona

Mám hypotéku, kvůli krizi jsem přišla o práci a nemůžu splácet. Hrozí mi tedy, že přijdu o střechu nad hlavou a možná - třeba ještě kvůli jiným půjčkám - skončím v azylovém domě? Pomůže mi vláda? Jednoduchá otázka.

Změna zákona o bankrotech - to prý vláda chystá, aby pomohla lidem, kteří nemohou kvůli krizi splácet hypotéku. Jak by se zákon měl změnit? To jsme se nejdřív zeptali mluvčí vlády Jany Bartošové. Řekla nám, že je to otázka na ministerstvo financí. Tam nám zase tvrdili, že odpoví ministerstvo spravedlnosti. Tam byli sdílnější. Podle jeho mluvčí Veroniky Ludvíkové připravuje vláda pro lidi, kteří nebudou mít na splácení hypotéky, řadu opatření.

"Změna insolvenčního zákona navrhuje úpravu institutu oddlužení, který se vztahuje pouze na fyzické osoby, respektive nepodnikatele a umožňuje jim dosáhnout poté, co splní minimálně 30 procent jejich závazků, prominout zbytek," přiblížila mluvčí.

Připadá nám, že tomu dlužník neznalý zákonů nemůže rozumět. Nakonec se stejně vždycky dočkáme odpovědi, že se máme obrátit na insolvenčního správce. Nevzdáváme to a ještě voláme Tomáše Sedláčka z Národní ekonomické rady vlády, která protikrizová opatření připravuje. Ten říká, že bankroty neumí a že nám informace dá právník Tomáš Richter. Ten zase říká, že o změnách zatím nechce mluvit. Musíme říct, že být kvůli krizi bez práce a bát se o střechu nad hlavou, moc nás to neuklidní. Podle Stanislava Křečka, předsedy Sdružení nájemníků České republiky je potřeba přijmout řadu opatření.

"Domníváme se, že by bylo vhodné přijmout takzvanou sociální klauzuli, která říká, že soud nepřivolí k výpovědi nebo neposkytne ochranu výpovědi, jestliže výpověď je dávána z důvodu, že člověk se bez svého zavinění přechodně dostal do tak složité sociální situace, kterou nemůže zvládnout. Čili tady ta výpověď by měla být odložena, dluh mu samozřejmě zůstane. Potřebujeme také vytvořit systém sociálního bydlení. Každý o něm mluví, ale nemáme ani definici sociálního bytu. Potřebujeme také vytvořit nějakou horní hranici nejemného, do kterého bude stát přispívat, protože stát nemůže přispívat na takzvané tržní nájemné, které je sjednáváno dohodou, protože takové náklady státu si nemůže dovolit platit žádný stát. Tyto věci jsou za celé uplynulé období zanedbány a krize ukazuje, že je musíme velmi rychle řešit," dodal Stanislav Křeček.

Malí dlužníci doplácejí na nečinnost policie

Kvůli půjčce devět tisíc korun skončila v azylovém domě - to byl příběh paní Věry. V době hospodářské krize bude podobných případů přibývat - lidé stále naléhavěji potřebují peníze a mají stále méně na to dluhy splácet. Krize se v Česku bojí i ti, kteří mají hypotéku.

Lidé říkají: budeš dlužit desítky miliónů a nic se ti nestane, když ale budeš dlužit pár tisíc, přijde na tebe exekutor. Právnička Sdružení obrany spotřebitelů Eva Strnadová uvedla, že bohužel je na tomto tvrzení něco pravdy. Policie v těchto případech příliš nepracuje a velcí dlužníci utíkají za hranice do daňových rájů. "Malí dlužníci na to doplácejí. Exekutor si je najde a zabaví jim většinou veškerý jejich majetek," uvedla právnička.

Ve Sdružení ochrany spotřebitelů se často setkávají s případy, kdy si lidé od nebankovního sektoru vezmou malou půjčku, nesplácejí a dluh jim narůstá. "Často mají zástavní smlouvu, přicházejí o domy a dluhy opravdu narůstají, takže je to dost časté," upřesnila Eva Strnadová. Někdy se lidé také snaží s exekutorem dohodnout rozložení splátek. Pokud jim ovšem nevyhoví, Eva Strnadová doporučila obrátit se na exekutorskou komoru, případně se zkusit obrátit na ombudsmana. "Často v tomto ohledu dlužníkům pomáhá," doplnila.

Známé jsou ale třeba případy, kdy žena musí splácet dluhy svého manžela, se kterým už dávno nežije, přestože má třeba tři děti. "Společné jmění manželů je špatně upraveno," řekla právnička a dodala, že jediným řešením v těchto případech je předmanželská smlouva.

Vláda chce změnit zákon o bankrotech. Ten by měl trochu usnadnit beznadějnou situaci dlužníka. Zatím se o těchto změnách moc neví. "Vláda s tím dělá trochu tajnosti. Mělo by se jednat o to, že v době krize, která by podle předpokladů měla trvat do roku 2012, by dlužníkům měl zůstat jejich sociální status během jejich oddlužování, jaký byl i před jejich osobním bankrotem. To na druhou stranu může mít negativní vliv na věřitele a dobývání jejich pohledávek vůči dlužníkovi," dodala Eva Strnadová.

Vytlučená okna, rozpadlý balkon a cedule s nápisem zákaz vstupu. Taková je realita ještě nedávno slavného a dnes opuštěného zámku Lázeň nedaleko Chudenic na Klatovsku. Turisté, kteří sem přicházejí, jsou podobou objektu zděšeni. Jeho majitelem je Plzeňský Prazdroj a ten slibuje, že do chátrajícího areálu investuje peníze a alespoň částečně ho opraví. Nalaďte si ve čtvrtek 5. března Radiožurnál po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.