Jan Hřebejk

18. leden 2011

Režisér je vždy o krok dopředu. Zatímco poskytuje rozhovory o novém filmu, často ve stejné době začíná pracovat na jiném projektu. Tak je tomu i v případě úterního hosta Radiožurnálu, režiséra Jana Hřebejka. „Pro scenáristu začíná práce dřív než pro mě. A zatímco já film pomalu opouštím, začíná producentská práce,“ nastiňuje.

Ve vysílání Hosta Radiožurnálu mluvil známý režisér především o snímku Nevinnost, který bude mít tento týden premiéru. Jak Jan Hřebejk připomíná, obvykle zná cíl svého režisérského snažení, ale nebrání se různým cestám. Někdy je dokonce hledá spolu s herci. „V Nevinnosti se skoro neměnil příběh, ale hodně razantně se měnilo téma,“ vysvětluje zvrat v natáčení.

Film tedy může připravit divákům nejedno překvapení. „Aňa Geislerová zpočátku hraje vedlejší postavu, ale poté dojde ke změně a její postava skutečně vystoupí na povrch,“ popisuje Jan Hřebejk a zdůrazňuje, že diváci budou při sledování jistě v napětí.

Jedním z prvních diváků nového filmu byl režisér Miloš Forman. „Natáčelo se z jedné třetiny u Máchova jezera, v místě Formanova dětství. A tak si myslím, že částečně sledoval film a zčásti své dětství,“ upozorňuje Jan Hřebejk s tím, že Miloš Forman nakonec film pochválil. „Mluvil s uznáním i o hercích,“ zmiňuje.

Režisér Jan Hřebejk mluvil o Woodym Allenovi, kterému se obdivuje

Lucie Výborná se navíc ptala i na krizi středního věku, která ho, jak se zdá, nepostihla. A v rozhovoru došlo i na Woodyho Allena a natáčení snímku Melinda a Melinda. Jakým způsobem plánuje Jan Hřebejk natočit film podle předlohy knihy Skleněný pokoj? I to si můžete poslechnout v záznamu rozhovoru.

Záznam celého rozhovoru s Janem Hřebejkem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.

autor: šše
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.