Jan Hejátko
Geneticky modifikované rostliny budí naděje i obavy. Také o kontroverzích provázejících moderní biotechnologie mluvil doktor Jan Hejátko, biolog a genetik, s Lucií Výbornou: "Samozřejmě každá technologie má svá rizika. Ale taková rizika má i současný způsob výroby potravin. Současné monokultury například výrazným způsobem ovlivňují biodiverzitu." V sobotu 21. března bude hostem lékařka Lucie Závěšická.
Co podle Jana Hejátka vede k celosvětovému protestu proti geneticky modifikovaných plodinám? "Mám docela výrazný dojem, že jde o zpolitizovanou záležitost a že se v těchto protestech odráží mnohdy spíše irelevantní vyjádření a snahy, kterým zcela nerozumím."
Ohrožuje tedy genetická modifikace rostlin člověka a životní prostředí? Biolog Jan Hejátko kategoricky odpovídá: "Rozhodně ne. Biotechnologie člověka neohrožují, jsou pomocníkem člověka. Pokud se k nim přistoupí rozumně, tak se rozhodně případná rizika dají eliminovat."
Takže se podle Jana Hejátka dá zabránit i tomu, aby se naplnila obvyklá obava - totiž aby se geny modifikovaných plodin přenášely na jiné organismy. "Je samozřejmě otázkou, zda přenos daného genu znamená ohrožení, nebo zda se jedná o geny, které už jsou v přírodě normálně přítomné," nastiňuje Jan Hejátko.
A kde se bere rozšířená obava z geneticky modifikovaných rostlin? Jan Hejátko spatřuje hlavní důvod v neznalosti. Navíc v porovnání s jinými metodami je podle něj právě genetická úprava rostlin bezpečnější.
"U geneticky modifikovaných rostlin je totiž zásah do rostliny daleko lépe definován. Pokud vytvořím geneticky modifikovanou rostlinu, vím přesně, jaký gen jsem vložil, dokážu přesně popsat produkt, dokážu přesně změřit jeho kvantitu, dokážu přesně analyzovat jeho vliv. Mnohdy jsou geneticky modifikované rostliny alespoň z mého pohledu mnohem bezpečnější než plodiny, které se dnes běžně používají."
Nabízí se otázka - proč má lidstvo potřebu měnit něco, co příroda už jednou s jasnými pravidly nastavila? "Je třeba si uvědomit, že na zeměkouli nyní žije přes šest miliard lidí. A v současné době není naše planeta schopna vyprodukovat dost potravin, aby všechny své obyvatele uživila," varuje Jan Hejátko.
Doktor Jan Hejátko, biolog a genetik, jenž na Masarykově univerzitě vede tým, který usiluje o patent na nový způsob podpory tvorby rostlinné biomasy, mluvil v Dopoledním Radiožurnálu například také o tom, proč jsou rajčata prodávaná v obchodech bez chuti a barvy. Odpovědi Jana Hejátka na všechny dotazy Lucie Výborné i otázky posluchačů si můžete poslechnout v Rádiu na přání.
Záznam celého rozhovoru s Janem Hejátkem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.