Jak vypadá největší řetězová transplantace ledvin v Česku? Odpovídal Jiří Froněk z IKEMu
„Jedna z nejdůležitějších věcí je hovořit s pacientem, musí vědět, do čeho jde, a musí vám věřit. Bez toho nelze operaci dělat,“ vysvětluje přednosta transplantační chirurgie pražského Institutu klinické a experimentální medicíny Jiří Froněk. Nedávno provedl řetězovou transplantaci ledvin – operace sedmi dárců a sedmi příjemců trvala tři dny. O jejím průběhu hovořil Jiří Froněk s moderátorkou Lucií Výbornou.
„Ve Spojených státech je například málo pravděpodobné, že by podobně rozsáhlé transplantace probíhaly v rámci jednoho pracoviště,“ nastiňuje Jiří Froněk důvod, proč byla celá transplantace výjimečná i z celosvětového pohledu.
Jiří Froněk se na celé akci podílel se svým týmem. „Všechny dárce operuji já, příjemce můj kolega. Nevýhodou je to, že člověk nemá sílu udělat nekonečný počet operací,“ říká s tím, že samotným uzavřením rány celá akce nekončí, protože mohou nastat další komplikace u pacienta.
„Šance je u každého pacienta jiná. Dnes operujeme daleko těžší pacienty než dříve, což znamená, že v pooperačním průběhu nás může zaskočit další postižený orgán,“ nastiňuje.
A jak samotná operace v praxi vypadá? „To, co operuji, vidím ve velkém zvětšení na obrazovce. Učiním sedmicentimetrový řez a ledvinu vyndávám levou rukou, nikoliv nástrojem,“ popisuje s tím, že odstranění ledviny musí být opatrné, protože jde o velmi jemnou a šetrnou práci s orgánem. „Ledvina začne fungovat hned, jak se dostane do těla příjemce,“ dodává.
Jak se liší transplantace ledvin u dospělých a u dětí? Jak probíhají podobné transplantace ve světě? A na jaké operace se Jiří Froněk chystá? I to jste se mohli dozvědět mezi 10. a 11. hodinou.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
