Jak může prezident ovlivnit ekonomiku nebo přijetí eura? Přes Českou národní banku

eurobankovky
eurobankovky
Hlasování ve druhém kole prezidentských voleb vypukne za čtyři dny. Český rozhlas analýzu postojů dvojice kandidátů, Miloše Zemana a Jiřího Drahoše, k aktuálním problémům.

Současný prezident dříve jednoznačně platil za velkého zastánce přijetí eura. Už ale víme, že jen „blbec nemění názory", jak rád Miloš Zeman říká, takže vůči euru už je nyní chladnější. Loni se nechal slyšet, že pro přijetí eura je u nás mentální bariéra a v září dodal, že „není možné, aby český daňový poplatník kryl řecké dluhy“.

Přijetí eura se tak má podle něj odsunout do doby, až se Řecko vzpamatuje nebo „vypadne z eurozóny“. K tomu je ale potřeba připomenout, že Řecko mělo problémy už dávno před rokem 2015, u prezidenta tedy jde spíš o to, že euro momentálně v Česku není populární téma a on chce být znovu zvolen.

A co říká na euro Jiří Drahoš? „O euru bychom měli vážně debatovat, a podle toho, jak debata dopadne a jestli se vládě podaří přesvědčit veřejnost, že přijetí eura má smysl, pak bychom měli nastartovat tento proces,“ vysvětluje.

Autorita versus pravomoci

Prezident nemá sice žádné pravomoci, ale svou autoritou může výrazně ovlivnit debatu a tedy i nazírání lidí na euro. Stejně jako prezident má velkou autoritu i názor České národní banky a její složení může také prezident ovlivnit. Sama ČNB pak dává vládě pravidelně doporučení k přijetí či nepřijetí eura.

Miloš Zeman

Jmenovat členy bankovní rady včetně guvernéra a viceguvernérů je skutečně pouze a jen v rukou prezidenta. Tito lidé pak také ovlivňují kroky banky a ty mají dopady na život každého z nás. Ať je to možnost ovlivňovat kurz koruny vůči euru, anebo inflaci a úroky na bankovním trhu.

Třeba v současném funkčním období prezident jmenoval čtyři z celkem sedmi členů rady a také nového guvernéra Jiřího Rusnoka. Tady nepochybně hrály roli osobní názory Zemana třeba právě na euro, které dříve podporoval a podle toho vybíral některé nové členy, ale i osobní vztahy.

Jiřího Rusnoka měl Zeman už před dvaceti lety ve své vládě jako ministra financí, když se stal prezidentem, měl ho jako svého poradce a v roce 2013, po pádu Nečasovy vlády, ho jmenoval premiérem úřednického kabinetu.

Složení ČNB?

A jak chce nové členy bankovní rady případně vybírat Jiří Drahoš? Podle svých slov by se radil s odborníky. Chtěl by namíchat členy tak, aby byli jak z akademické, tak i byznysové sféry. Pokud by se stal prezidentem, bude ho povinnost jmenovat nové členy čekat už v letošním roce.

Jiří Drahoš

Už v listopadu totiž končí funkční období hned dvěma viceguvernérům ČNB, a to konzervativci Mojmíru Hamplovi a Vladimíru Tomšíkovi, které jmenoval ještě prezident Václav Klaus. Za čtyři roky vyprší mandát i guvernéru Rusnokovi. Do proměny vedení banky tedy může nový prezident výrazně zasáhnout.