Jak motivovat k očkování? Obrousit nejistotu možností volby vakcíny či nemocenskou, radí sociolog Prokop

Naočkováno je kolem 66 % těch, kteří mohou být naočkováni. Kolik z těch zbývajících je podle vás za nějakých okolností ochotno uvažovat o tom, že by na očkování přišlo?

My jsme zkoumali ty motivace. Ono se hodně mluví o těch loteriích, nějakých poplatcích a podobně, ale paradoxně mnohem spíš než tyto věci nám lidé říkají, že by se nechali naočkovat, pokud by si mohli vybrat typ vakcíny. Zejména mezi staršími lidmi, kteří si na stránkách očkovacích center neumí najít, co podávají, zvyšuje ochotu, když s někým mohou probrat vedlejší efekty. Když mají možnost volby a jsou aktérem v tom rozhodnutí. Takže možnost si vybrat typ vakcíny, to by fungovalo – s tím, že by se očkování rozšířilo regionálně mezi praktiky v oblastech, kde je daleko k očkovacím centrům a lidé by se obepsali dopisy – na část starší populace.

Čtěte také

Návrh na 100% nemocenskou neprošel. „Ve sněmovně převážil parciální zájem nad zájmem nás všech,“ soudí ministryně Maláčová

Co se týče mladé populace, my se hodně bavíme o takových těch konspiračních teoriích, že to má vliv na plodnost a podobně, ale tam jsou obavy z mnohem banálnějších vedlejších účinků: bolest hlavy, teploty. Malá, ale významná část očkovaných nám říká, že tyto vedlejší efekty měli, a část těch lidí se bojí toho, že prostě nebude moct dva tři dny přijít do práce. Některé státy se přiklánějí k tomu, že buďto mají 100% nemocenskou anebo ji zavedli na to očkování – když máte teplotu, nemusíte jít do té práce a neklesne vám příjem. A to je druhý největší motivátor, o kterém nám lidé říkají. Ta jistota, že nepřijdete o příjmy, že vy neponesete náklad těch vedlejších efektů – které mohou být takhle banální, ne dlouho trvající – ale zejména pro některé nízkopříjmové skupiny mají dopady.

Mezi pracujícími nejsou naočkovaní právě ti nízkopříjmoví, u nichž se kombinuje to, že ne úplně cestují, nechodí za kulturou – takže nemají ty pragmatické motivace – a mají větší náklady, když vypadnou z práce, protože nemohou dělat doma na home office a o tu práci přijdou. Tam je potřeba pracovat s jejich nejistotou, aby si jednak ti starší mohli vybrat typ vakcíny a měli to blízko, jednak aby nenesli náklady těch vedlejších efektů. Má to větší smysl než je přemlouvat nějakou loterií nebo odměnami. To by možná zabralo na jaře, dneska už zbývá specifická část lidí, která není očkovaná.

Částečně jste se už dotkl vlivu různých dezinformací, ty se šíří na různých sociálních sítích a třeba i v řetězových mailech. Jak zásadní roli tyto dezinformace mají?

Čtěte také

Očkování a dezinformace: Dezinformační aktivita se zvyšuje. Chybí nám státní kampaň, říkají experti

Určitě pokles ochoty k očkování, který jsme viděli na podzim roku 2020, s nimi souvisel, protože obrovsky narostl počet lidí, kteří se báli vedlejších efektů vakcíny, ačkoli vedlejší efekty ještě vůbec nebyly známé. Tam hrál roli ten příběh, že se spěchá na to schválení vakcín a podobně. Ale já myslím, že to trochu přeceňujeme. Když se ptáme na věci jako ‚měl jste teplotu po tom, bolesti hlavy?‘, tak tyto různé vedlejší efekty má mezi deseti a dvaceti procenty lidí.

My se pořád bavíme o těch konspiračních vedlejších efektech, ale bylo by možná dobré být upřímní v těchto reálných a pracovat s nimi. Připravit na ně lidi – když se to stane, tak aby neděsili svoje okolí. Pracovat s tím, aby nepřišli o práci, aby měli 100% nemocenskou v týdnu po očkování. Zdá se mi, že se vždycky zaměříme na ty konspirační teorie a vede nás to k tomu, že část populace odsoudíme trochu jako hlupáky a nejsme schopní pracovat s tím, co má reálně smysl ovlivňovat.

Teď jsme mluvili spíš o starších lidech, ovšem když se podíváme na statistiky, tak nejmenší procento naočkovaných je naopak u těch nejmladších skupin. Ve skupině 20-39 let je naočkováno 53-60 % lidí. Co je u nich důvodem toho, že nejdou k očkování? Je to pocit, že je covid neohrožuje?

Jsou tam podle mě asi dvě věci. První je, že u mladších se obrovsky liší proočkovanost lidí bez maturity a lidí s vysokou školou. Ta proočkovanost je třeba o 25 % vyšší u mladých – tím myslím do 55 let – s vysokou školou. Neříkám, že by to bylo tím, že jsou chytřejší – víc cestují, víc chodí za kulturou, měli větší pragmatické důvody se nechat očkovat. To zpětně trochu vyčítám té české kampani, že uděláme Tečku, abychom mohli cestovat a podobně. Ale řada lidí prostě nemá tyto pragmatické motivace tak silné, protože třeba necestuje.

Čtěte také

Povinné očkování proti koronaviru? Strany spíše apelují na zodpovědnost lidí či požadují lepší informační kampaň

Vysokoškoláci mají také vyšší důvěru v experty. Ochota se očkovat souvisí s důvěrou jak ve vládu a politiky obecně, tak ve zdravotníky a experty, což je v České republice hodně socioekonomicky podmíněno. Takže ta nižší třída nemá ty pragmatické motivace, nemá tu důvěru, s kterou jdete do toho očkovacího centra se naočkovat bez jakýchkoli otázek. To hraje svoji roli, to jsou vlivy, které způsobují, že se velmi liší proočkovanost sociálních tříd. Další věc je ta regionální dostupnost, protože lze vidět, že i v té mladé generaci se obrovsky liší proočkovanost v obcích, kde je to relativně blízko do očkovacích center, a v těch okrajových.

A potom si musíme přiznat, že pro část lidí je to pragmatická volba, považují subjektivní důležitost očkování pro sebe a pro společnost proti obavě z vedlejších efektů. A pragmaticky se rozhodli, byť třeba na základě ne úplně přesných informací. Musíte s tím pracovat tak, že buďto snížíte ta rizika, třeba pomocí nemocenské – že aspoň nepřijdou o tu práci a podobně – anebo zvýšíte důležitost, kterou očkování přikládají. Tam je důležité, že jsme v kampani vůbec neměli takové ty společenské efekty toho očkování: to, že můžete zabránit šíření, že omezíte vznik nových variant, že můžete částečně ochránit těch 500 tisíc starších lidí, kteří se nenaočkovali.

Co dělat s duševní pohodou dětí po více než roce s pandemií? Jak se dodržují opatření oproti loňskému září? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.