Jak budou chutnat jablka budoucnosti? Odborník odhaluje, jak funguje šlechtění nových odrůd

Lubor Zelený, vedoucí oddělení genetiky a šlechtění, mě provádí sadem. Stojíme u jabloně vysoké zhruba dva metry, jablka se nacházejí v bílém sáčku. „Jde o to, aby to bylo prodyšné a zároveň to zaizolovalo plody, aby se po spadnutí na zem nepomíchaly s plody, ve kterých nejsou semena ze řízeného opylení. V sáčku je asi pět jablek, z nichž poté získáme pět až třicet semen,“ vysvětluje Lubor Zelený.

Před pár dny experti poslední jablka přesunuly do chladicích boxů. Z nich je postupně berou do laboratoří, kde je následně hodnotí. Kromě tvrdosti hodnotí tvar, barvu, dobu skladovatelnosti, šťavnatost i chuťové parametry. Na základě toho mohou pak jablka šlechtit dál. „Šlechtitelský proces trvá zhruba 25 let, ale když potřebujeme víc vlastností najednou, tak se nám čas násobí, třeba na 50 let,“ dodává Lubor Zelený.

Moderní technologie

V těchto chvílích tak ovocnářům urychlují práci moderní technologie. Tady v Holovousích na Jičínsku, ve vesnici se zhruba 500 obyvateli, sídlí výzkumný a šlechtitelský ústav od poloviny minulého století. Posledních šest let tu odborníci mají skvěle vybavenou budovu institutu a používají nové a nové metody, jako třeba takzvanou molekulární genetickou selekci.

„Je to selekce v raných stadiích vývoje. Rostlinka má třeba jen pár prvních lístků a my jsme z nich schopni odebrat malý kousek a vyizolovat DNA. Sledujeme například geny rezistence ke strupovitosti, což je u jablek jedna z nejvážnějších chorob. Další znak, který selektujeme, je i sloupcový růst jabloní,“ vysvětluje výzkumná a vývojová pracovnice Ivona Žďárská. „Když daný semenáč nenese požadované znaky, odstraní se.“

Jablka budoucnosti

Lubor Zelený|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas

Šlechtění nových odrůd je běh na dlouhou trať. „Jabloň za 30 let se od těch dnešních příliš lišit nebude, už dnes je ale vývoj vidět. U tržních jablek se jde po vzhledu, zákazník kupuje očima. Jablka budou jasná, červená… ale portfolio barev může být různé. Změní se i charakter dužniny, bude chruplavá a pevnější, která se pak rozplyne na jazyku. V chuti v Česku převládá navinule sladká chuť, možná se posuneme do sladších tónů,“ popisuje vedoucí oddělení genetiky a šlechtění Lubor Zelený.