Ivan Klíma

„Šílenost, o níž v souvislosti s 20. stoletím mluvím, spočívala především v totalitních ideologiích, které se dopouštěly neuvěřitelných zločinů,“ vysvětluje Ivan Klíma název své tisícistránkové vzpomínkové knihy. „A to přestože šlo o země naší civilizace, země s bohatou kulturní tradicí.“

Před očima Ivana Klímy se v průběhu 20. století vyvíjela, proměňovala a nakonec skončila jedna velká diktatura. Na období normalizace vzpomíná se slovy: „V 70. a 80. letech šlo v Evropě obecně o unavenou diktaturu. Už nevraždila – neměla k tomu ani sílu, ani potřebu. Skomírala, aby se udržela. Policie fungovala a vědomí toho, jak je vše marné, fungovalo také. Lidé se tak přizpůsobili a diktatura seznala, že když je méně krutá, tak většinu lidí nechává chladnými.“

Co je tak podle něj typické pro definitivní zánik komunistické totality? To, že zmizela vrstva takzvaných, jak on sám říká, nadšenců. „Tedy těch, kteří byli v nejhorších chvílích ohlušeni a oslepeni velkolepými plány a sliby,“ upřesňuje spisovatel ve vysílání.

Ivan Klíma toho během svého života už zažil mnoho. I proto jeho vzpomínková kniha Mé šílené století slibuje, že čtenáře rozhodně nudit nebude. Popisuje v ní například i svůj výslech tehdejší Státní bezpečností. S jedním ze „svých“ vyšetřovatelů se později dokonce i setkal, není proto divu, že se Hanka Shánělová zajímala také o to, jak toto setkání nakonec dopadlo. Co se Ivan Klíma dozví o člověku, s nímž hraje mariáš? Jak vzpomíná na populárního krtečka? A jaké jsou jeho nejbližší literární plány? I to se dozvíte v záznamu cleého rozhovoru.

Záznam celého rozhovoru s Ivanem Klímou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.