Írán je nesmírně lákavá země, má obrovský turistický potenciál a Peršané cizince milují, vypráví cestovatel a průvodce

Jak se stane, že se sedmnácti- nebo osmnáctiletý mladík rozhodne, že se naučí persky a že se do té země podívá?

Jste uchvácena tím, když zjistíte, že Persie dodnes existuje, že se jenom jmenuje Irán. A že ta země nabízí neuvěřitelnou historickou hodnotu. Krásná místa, která jsou z dávných staletí, dodnes stojí, jsou nádherně zrekonstruovaná, místní kuchyně je perfektní, ta země je nesmírně přívětivá a nabízí od vysokých hor po dlouhé, krásné pláže Perského zálivu. Všechno. Írán je země čtyř ročních období, která je nesmírně lákavá a má obrovský turistický potenciál.

Žádný jazyk není náročný, pokud pro něj má člověk vášeň

Když se dostanu do nějaké země a zjistím, že ti lidé jsou nesmírně přátelští, tak se s nimi chci domluvit nebo s nimi potřebuji mluvit jejich rodným jazykem. Je to v případě perštiny náročné?

Myslím si, že žádný jazyk není náročný, pokud pro něj má člověk vášeň, pokud se ho chce naučit, pokud ho chytne a opravdu se snaží, takzvaně to drtí a využívá veškeré možné příležitosti k tomu, aby nasákl nová slovíčka, nové zkušenosti, nová souvětí, nové způsoby komunikace, ať už ty gramaticky správné, nebo ty slangové.

A nejlepší, co radím vždycky všem, je odjet do dané destinace a trávit čas například na jazykovém institutu a potom mezi lidmi. Snažit se to mixovat, porovnávat, a hlavně na chvilku přestat používat svůj jazyk a snažit se být jenom v tom, který se člověk učí.

Jak moc je ta společnost otevřená cizincům i ve smyslu bezpečnosti?

To, co se mi na Íránu líbí ze všeho nejvíc, je pohostinnost místních lidí a bezpečnost. Je to země, kde se člověk opravdu nemusí bát. Řekl bych, že jediné nebezpečí na vás číhá na silnici, protože místní provoz je občas hektický a s naším evropským se absolutně nedá srovnat. Ale to člověk zná i z jiných destinací světa.

Irán je země, kde se člověk nemusí bát ani o sebe, ani o své věci, protože ta bezpečnost a pocit pohody vás jako turistu bude doprovázet. Peršané totiž milují cizince. Pro ně jsou to takoví vyslanci, kteří se nebáli přes ten špatný mediální obraz přijet a podívat se, jaká ta země opravdu je pohledem těch místních lidí vůči cizincům.

Historie v Iránu hraje obrovskou roli. Dodnes jsou na ni Peršané nesmírně hrdi a velmi se k ní upínají.

Co bych v Íránu neměla udělat, abych neurazila místní lidi, abych respektovala jejich zvyky?

Člověk sám o sobě cítí, co má a co nemá dělat. Nám jako cizincům je dávána obrovská benevolence a je bráno, že my faux pas udělat víceméně nemůžeme, protože ten cizinec je staven tak trošku na piedestal významného hosta, kterému je jakékoliv drobné provinění odpuštěno.

Jak moc velkou roli hrají dějiny Persie? Budeme se bavit o té staletí nebo tisíciletí staré říši...

Historie v Iránu hraje obrovskou roli, řekl bych, že dodnes Peršané jsou na ni nesmírně hrdi a velmi se k ní upínají. Kolikrát trpí tím, že kdysi dávno byli obrovskou, významnou říší, ale dnes je politická, mezinárodní situace špatná. Tím trpí a vzpomínají na doby, kdy byl Irán slavný a měl pozici ve velmi dobrém světle.