IPB je opět na scéně, státní zástupce udělal chybu

Zásadní chyby udělal ve svém rozhodnutí státní zástupce, který o prázdninách zastavil stíhání bankéřů v jednom z případů zkrachovalé Investiční a poštovní banky (IPB). Kauzou se teď kvůli stížnosti poškozené strany zabývá Nejvyšší státní zastupitelství. Vyplouvají tak na povrch zásadní informace, které zůstaly léta v tichosti uloženy uvnitř policejního spisu. Například ta, že vedení IPB zatajilo před Českou národní bankou operaci, kterou s investorem - japonským bankovním domem Nomura - "upeklo". Kdyby totiž centrální banka znala požadavky Nomury, nikdy by její vstup do jedné z největších českých bank neposvětila.

Byl to velmi pochybná transakce s akciemi tří pivovarů - Plzeňského Prazdroje, Radegastu a Velkopopovického kozla. Akcie měly být pojistkou vstupu menšinového akcionáře IPB - japonské Nomury. Cenné papíry, které přišly na 7 miliard korun a které nevíc zaplatila sama IPB, Nomura posléze prodala za 24 miliard.

ČSOB, která Investiční a poštovní banku po krachu převzala, si na zmiňovaných 24 miliard, za které Nomura České pivo prodala, dělá dodnes nárok. Avšak žalobce Vrchního státního zastupitelství v Praze Ladislav Letko v létě stíhání manažerů IPB a Nomury kvůli akci České pivo zastavil.

V odůvodnění svého kroku přitom udělal minimálně dvě zásadní chyby. Podle právní zástupkyně ČSOB Hany Marvanové například zcela překroutil verdikt Vrchního soudu, o který se ve svém odůvodnění zastavení stíhání opírá.

"Státní zástupce také naprosto v rozporu s trestním zákonem konstatoval, že trestní stíhání za skutek spáchaný představiteli Nomury je promlčen, protože bylo sděleno obvinění až po pěti letech od skutku. Zkonstatoval, že promlčecí lhůta je pětiletá. Prostým nahlédnutím do trestního zákona může každý zjistit, že promlčecí lhůta v případě škody velkého rozsahu pro trestný čin zneužívání informací v obchodním styku je dvanáctiletá. Takových pochybení je tam celá řada," přiblížila Hana Marvanová.

Podotýká, že žalobce může být také podjatý, protože má úzké vazby s obhájcem jednoho z podezřelých bankéřů Richardem Malečkem. Český rozhlas se proto snažil získat reakci státního zástupce Ladislava Letka. Ten svůj mobilní telefon ovšem nezvedal. Mluvčí vrchního státního zastupitelství Irena Válová příliš sdílná nebyla.

"Mohu říci pouze tolik, že dozorující státní zástupce, ale ani Vrchní státní zastupitelství v Praze jako instituce, v tuto chvíli nemá možnost na vaše dotazy reagovat. A to proto, že trestní věc České pivo byla postoupena k rozhodnutí nadřízenému orgánu, to znamená Nejvyššímu státnímu zastupitelství, a to na základě stížnosti ČSOB právě proti rozhodnutí doktora Letka. U nás tedy spisový materiál není. Byl postoupen též nadřízenému orgánu," řekla mluvčí.

Až dnes vyplouvá na povrch informace, že by kvůli operaci České pivo centrální banka vstup Nomury do IPB vůbec nepovolila. Dozvěděla se však o ní až ve chvíli, kdy byla na banku uvalena nucená správa. Při výslechu na policii to řekl někdejší člen bankovní rady ČNB zodpovědný za bankovní dohled Pavel Racocha. Na svém trvá i dnes.

"Akcionář, který se chce podílet na podnikání banky, vkládá svůj vlastní kapitál, a podstupuje tak riziko, které mu vyplývá z dalšího podnikání. Má tedy zájem pečovat o svoji investici. V tomto případě zájem nebyl, protože Nomura žádné riziko nepodstupovala, a my bychom žádný souhlas nemohli udělit. V případě, že bude rozhodnuto, že tato operace nebyla trestným činem, fakticky by to znamenalo, že zkreslování účetnictví a informací vůči veřejnosti, vůči regulátorovi bylo legální," vysvětlil.

V případu České pivo policie obvinila ze zneužívání informací v obchodním styku celkem jedenáct lidí, včetně jednoho ze stratégů IPB Libora Procházky. Státní zástupce Ladislav Letko ovšem v červenci rozhodl o tom, že jsou nevinní.

Libor Procházka k rozhodnutí žalobce exkluzivně řekl: "Stíhání jsme od počátku považovali za nesmyslné. Přestože jsme to už x-krát prokázali a doložili, tak to skončilo až po takových letech, což je nezvyklé."

Poslední slovo má teď Nejvyšší státní zastupitelství, které rozhodne, jestli je případ definitivně uzavřen a má být odložen ad acta, anebo přikáže další doplnění důkazů.

Bojovali jsme proti mocným soupeřům

Dlouholetý muž číslo dvě Investiční a poštovní banky byl devět let stíhán za operaci České pivo. Při ní byly vyvedeny tři české pivovary v čele s Plzeňským Prazdrojem do zahraničí. Transakci považuje dodnes za docela běžnou a nechápe, proč byl tak dlouhou dobu stíhán.

"Trvalo to devět let, během nichž se obvinění dokonce čtyřikrát změnilo, takže byla vidět snaha státního aparátu a ČSOB, která je mocnou institucí, najít něco za každou cenu. X let jsme trávili v takové divné pozici. Myslím si, že to je v rozporu i s různými pravidly Evropské unie a podobně. Konečně to skončilo," zhodnotil zastavení trestního stíhání bývalý manažer IPB Libor Procházka a doplnil, že za tu dobu se vyměnili čtyři vyšetřovatelé.

"Přes obrovský tlak státu, 'čobky' (pozn. red.: Československá obchodní banka), zástupců 'čobky', jako byla paní Marvanová a podobně, kteří obíhali všechno možné, ministra vnitra Bublana, nejvyšší státní zástupkyně, policejních špiček tam nikdo nic, čeho by se dalo chytit a co by se dalo předložit do nějaké obžaloby, nenašel. Vnímám to jako pozitivní krok. Konečně, když člověk strávil devět let s takovým nepříjemným cejchem obvinění na zádech. Vnímám to tak, že se právo konečně prosadilo," upřesnil Libor Procházka.

Cítí se být tedy státem poškozený? "Když si prohlédnete tisk, tak zjistíte, že stát na to zřizoval speciální fondy, že tam byla snaha využít této kauzy k řešení nějakých sporů, ať už to byly arbitráže a podobně. Zásahy státu jsem vnímal v protahování trestního stíhání a že nás do značné míry poškozovali. Ve spisu je doložené, jakým způsobem do toho zasahovalo ministerstvo financí a podobně, ještě za Sobotky a tak," řekl Libor Procházka.

Zatím neví, zda bude vůči státu uplatňovat nárok na nějakou náhradu. "V Čechách se náhrady, a to mám negativní zkušenost i z jiných kauz, těžko vymáhají a je to další trápení. X let chodíte k soudům. Budu rád, když to skončí. Pochybuji, že bych někde zase běhal po soudech," doplnil.

"Meritum věci posuzovaly tři arbitrážní tribunály a dva soudní v Čechách. Vždycky 'čobka' a stát prohrály," uvedl dále Libor Procházka, který nevidí žádné problémy v podmínce Nomury, která si své investice chtěla pojistit Českým pivem.

"Není na tom nic, co by někoho poškodilo. Z běžné transakce se tady někdo snažil devět let vytvořit trestní kauzu. To je bezprecedentní. Bojovali jsme proti státu, který je strašně silný, proti 'čobce', která je strašně silná a která má vliv na média. Takže souboj byl velmi těžký. Ale dokládaly se skutečnosti a dokládaly se jak normálním obchodním soudům, tak i v trestním řízení. Nikde 'čobka' nedostala za pravdu," dodal Libor Procházka.

Zastaví-li se stíhání, bude to znamenat, že zkreslování informací je legální

Česká národní banka by vstup Nomury do IPB nepovolila, kdyby věděla, že si Nomura svoji investici pojistila Českým pivem, říká v rozhovoru pro Český rozhlas Pavel Racocha. Ten byl v době, kdy se podezřelá transakce odehrála, zodpovědný za bankovní dohled. "Tu informaci jsme se dozvěděli, až když byla na IPB uvalena nucená správa," přiznává Pavel Racocha.

Věděla centrální banka, že si svůj vstup Nomura do IPB podmínila a zároveň luxusně pojistila Českým pivem? "To jsme v žádném případě nevěděli, přestože jsme to vědět měli. Zákon o bankách předpokládá, že každý uchazeč o vstup do banky předloží úplné a pravdivé informace. Takže rozhodně tam taková informace měla být," uvedl Pavel Rachocha, který měl v té době v centrální bance na starosti bankovní dohled.

Banky jsou podle něho regulované odvětví, protože nepodnikají se svými penězi, ale s penězi vkladatelů. "Akcionář, který se chce podílet na podnikání banky, vkládá svůj vlastní kapitál a podstupuje riziko, které mu vyplývá z dalšího podnikání. Má tedy zájem pečovat o svoji investici. V tomto případě tam zájem nebyl, protože Nomura žádné riziko nepodstupovala, a my bychom žádný souhlas nemohli udělit," doplnil Pavel Racocha.

Není si ovšem vědom žádného způsobu, jak by centrální banka mohla zvrátit operaci s Českým pivem, když se o ní dozvěděla až ex post. "To však neznamená, že takový neexistuje. Pravda je, že transakce se odehrála dávno před tím, než jsme se o ní dozvěděli, což bylo až po zavedení nucené správy. Tedy v době, kdy celá transakce byla zkonzumována. Musím přiznat, že to pro nás bylo velmi překvapivé," řekl bankéř.

Podmiňování investic jako v případě České pivo přitom ve světě není rozhodně běžné. "Jak jsem již řekl, podnikání v bankovnictví je trochu zvláštní a podléhá přísnější regulaci. Tato transakce, tento způsob zajištění investice vedl k tomu, že investor, tedy Nomura, nepodstupoval žádné riziko. Její motivace řádně spravovat investici neexistovala. Z tohoto důvodu bychom nemohli poskytnout souhlas a neučinil by to ani žádný jiný regulátor," je přesvědčen Pavel Racocha.

Státní zastupitelství vyšetřování kauzy České pivo poslalo k ledu. Přesto se podle bankovního manažera jedná o vysoce nestandardní transakci, která by měla být trestným činem. "V případě, že bude rozhodnuto, že operace nebyla trestným činem, znamenalo by to, že zkreslování účetnictví a informací vůči veřejnosti, vůči regulátorovi bylo legální. A to v případě, kdy zkreslování vedlo k tomu, že stát nemohl uplatnit svůj zákonný prostředek - nucenou správu - k řešení celého problému. To se mi zdá velmi absurdní ve světle všech finančních skandálů posledních let, ať už je to Enron, nebo některé velké americké banky," dodal Pavel Racocha.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.