Introverti se vidí nadmíru kriticky. Cesta k sebevědomí je uvědomit si své silné stránky, radí terapeutka

Napsala jste knihu o osobní vizi Užij si život. Psát a mluvit v rozhlase jsou ale dvě odlišné disciplíny. Je to pro vás tady dnes očistec?

Už je to mnohem lepší. Pár let zpátky jsem při takovýchto příležitostech zažívala infarktové stavy. Tím, že jsem věděla, že mě to v profesi limituje, jsem se ale toho chtěla zbavit. Chtěla jsem tento strach přenastavit a postupně jsem za tím šla. Dnes zažívám při takovýchto příležitostech už jen lehkou nervozitu.

Čtěte také

Návrat do normálu bude těžší pro introverty. Na terapii se stále koukáme skrz prsty, myslí si terapeutka

Jak se pozná introvert nebo extrovert? Pořád existuje hodně stereotypů, které můžou být pravdivé, ale některé ne.

Hlavní rozdíl je v tom, jakým způsobem dočerpává energii. Introvert dočerpává energii sám v klidu a v tichu, extrovert naopak chodí mezi lidi. Kolikrát se má za to, že když je někdo tišší a plachý, že je automaticky introvert. Ano, může to tak být, spousta introvertů je plachých a jsou tišší, ale není to úplně automatické pravidlo. I extroverti se můžou potýkat s plachostí. Doslova mě ale rozčiluje, že introvertní nastavení je vnímáno jako méně hodnotné, že to je bráno jako nevýhoda. To je potřeba změnit, protože introvertní nastavení má stejně jako extrovertní spoustu výhod a spoustu nevýhod.

Jaké jsou výhody být introvert?

Introverti jsou skvělí v tom, že mají schopnost jít do hloubky, hodně zeširoka nad věcmi přemýšlejí. Jsou vytrvalí, jsou empatičtí. Silnou vlastností je jejich nezávislost. Nepotřebují druhé lidi na to, aby je zabavili. Dostatečně si vystačí se svým světem a sami se sebou.

Jak introverti a extroverti dokážou přistupovat k sobě samým?

Setkávám se s tím, že introverti sami sebe hodnotí spíše kriticky. Nevšímají si věcí, které jim jdou, naopak se soustředí na to, co jim nejde, a to pak bobtná do obřích rozměrů. Proto doporučuji všímat si více věcí, které jim jdou, protože to je cesta k tomu, aby si více věřili.

Kdy jste si vy sama začala více věřit? Kdy jste vystoupila ze svého strachu a obav?

V první fázi to byly profesní limity. Uvědomovala jsem si, že strach z toho, co si druzí budou myslet, z mluvení nahlas ve větší společnosti, z přednášek, mě zbytečně moc limituje, a snažila jsem se pracovat na tom, abych to změnila. A pak, když jsem se v tom začala cítit lépe, zjistila jsem, že mi to prospívá i v osobním životě.

Čtěte také

Mnoho z nás trpí samotou z množství. Jsme obklopeni lidmi, ale nemáme si s nimi co říct, tvrdí Vojtko

Je pořád ještě něco, co vám dělá problémy?

Samozřejmě rozhovor v rozhlase nebo v televizi je náročnější situace, zátěž, ale už se v tom cítím mnohem lépe. Opravdu totiž platí to, že když se člověk rozhodne, že něco změní, tak to dokáže. Není to ale samozřejmě jednoduché.

Určitě neplatí, že si člověk přečte nějakou poučku a hned ví, jak na to. Obvykle to bývá delší proces, protože v sobě máme zažité automatismy. Náš mozek má rád stále stejné věci a do stejných věcí nás žene. Přenastavit to, přechytračit náš mozek dá nějakou práci.

Některé změny člověk zvládne tím, že si o tom čte, že se o to zajímá a je to jakoby v jeho rukou. Ze zkušenosti ale vím, že věci hlubšího charakteru jdou změnit až s pomocí terapeuta. Tady je potřeba se podívat více do hloubky, a člověk se sám do sebe tak snadno nepodívá.

Jak se máme ve fázi přenastavování chovat ke svému okolí?

Když se někdo rozhodne na sobě pracovat, je to vždycky výhoda, pro něj i pro zaměstnavatele, protože je to posun vpřed. Rozhodně je dobré o tom mluvit nahlas. Když to totiž člověk řekne nahlas, sám sobě dává také větší závazek a vede ho to k tomu, aby vytrval. Podpora druhých se hodí i v tom, že dostáváme zpětnou vazbu od svých blízkých, případně od kolegů, která může být přínosná v dalších krocích.

Čtěte také

Zpěvačka Iva Frühlingová: Jsem introvert, přiznat panickou ataku na veřejnosti jsem dlouho zvažovala

Jak si máme utřídit osobní vize, kde začít, čeho se chytit, od čeho se odrazit?

Prvním krokem, který mám vyzkoušený s klienty, bývá ponořit se do svých silných stránek a ponořit se do hodnot, které chci ve svém životě uplatňovat. My sice máme nějakou představu, do jisté míry ji v životě praktikujeme, ale když se u toho člověk zastaví, obvykle zjistí, že tam není všechno, že to není dostatečné.

Důležité je také, jak už bylo řečeno, zmapovat své silné stránky, protože když člověk ví a má sám sebe zmapovaného, to, co mu skutečně jde, pak jde životem více v souladu sám se sebou a vybírá si to, co jemu opravdu sedí.

Uvědomit si své silné stránky je ale pro mnoho lidí velmi obtížné. Své klienty proto vedu k tomu, aby své sebevědomí podpořili tím, že si své klady napíšou. Klidně to může trvat týden i déle. Postupně se ale naučí všímat si svých silných stránek i v každodenním životě. Je dobré si každý den napsat poznámku, co se mi dneska povedlo, a propojovat si to se silnými stránkami. Doporučuji jim také, aby se třeba zeptali svých blízkých, kteří jim k tomu mohou dát zajímavé postřehy...

Co všechno se od sebe mohou introverti a extroverti naučit? A jak se vyvarovat syndromu vyhoření? Poslechněte si celý rozhovor.