Imunita po prodělání koronaviru vydrží až několik let. Podobně dlouho může fungovat i očkování

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ovoce a zelenina je k posílení imunity vhodnější než preparáty z lékárny

Nové výzkumy nasvědčují, že imunita po prodělání nemoci covid-19 u některých lidí vydrží opravdu dlouho, možná i celý život. Vyplývá to z analýzy imunitních buněk u lidí, kteří nemoc prodělali. „Dá se říct, že lidé, kteří prodělali onemocnění, jsou na tom průměrně asi jako lidé po první dávce očkování dvoudávkovou vakcínou,“ vysvětluje profesor Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Čtěte také

Nová studie, kterou zveřejnil časopis Nature na základě výzkumu imunitních buněk, nasvědčuje tomu, že imunita po prodělání nemoci vydrží řadu let. Vědci zkoumali paměťové B-lymfocyty v kostní dřeni u skupiny lidí zhruba sedm měsíců poté, co prodělali covid-19.

Tělo si nákazu pamatuje

U většiny z nich se potvrdilo, že tyto buňky opravdu mají. Díky nim si jejich tělo nákazu pamatuje a ví, jaké protilátky má vyrábět. Tenhle návod uložený v kostní dřeni by přitom měl vydržet roky, ne-li celý život.

Tomu nasvědčuje i druhá studie, zveřejněná na serveru BioRxiv, která ještě čeká na recenzní řízení. Zmíněné paměťové B-lymfocyty se podle jejich závěrů dále vyvíjejí a sílí nejméně rok po prodělání covidu-19. Autoři studie z toho vyvozují, že imunita vyvolaná nemocí i vakcínami by mohla být opravdu dlouhodobá.

Obdobně dlouhá imunita díky očkování

Obdobně trvalou imunitu poskytuje také očkování. Vědci i lékaři ho nadále doporučují i těm, kteří už onemocnění mají za sebou. Zmíněné studie naznačují, že na rozdíl od očkovaných, kteří covid-19 neprodělali, možná nebudou potřebovat přeočkovat dodatečnou dávkou vakcíny, o které se teď uvažuje.

Čtěte také

Dá se zhruba říct, že lidi kteří prodělali onemocnění, jsou na tom průměrně asi jako lidé po první dávce očkování dvoudávkovou vakcínou. Když se nechají očkovat, první dávka je u nich ekvivalentem druhé dávky u ostatních lidí. Ta druhá dávka je ještě navíc,“ vysvětluje profesor Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a upozorňuje na to, že imunitní systém se dost liší člověk od člověka.

V rámci už zmíněného výzkumu vědci konec konců u tří z osmnácti lidí, kteří covid-19 prodělali, paměťové buňky v kostní dřeni vůbec nenašli. Další věcí je, že získaná ochrana v budoucnu nemusí stačit při setkání s některou z nových potenciálních variant koronaviru, která se pomocí mutací naučí imunitě unikat.

Spustit audio

Související