Svět poprvé překročil hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia. Lidstvo si zahrává s nezvratností dalšího oteplování, varují vědci
Asi ráno nejdete z domu s myšlenkami na dopady klimatické změny. Zajímá vás, jak bude. Ale marná sláva. Žijeme v jiném podnebí, než jaké znali naši rodiče. Tak glosují loňský rok vědci z evropské klimatické služby Copernicus. Její souhrnná zpráva potvrzuje, že rok 2024 byl globálně nejteplejší v historii měření a že v atmosféře bylo loni taky rekordní množství vodní páry. V Česku se to projevilo při povodních.
„Spousty rekordů, které jsme za poslední rok viděli, nejsou statistickým výkyvem. Je to přímý důsledek oteplování našeho klimatického systému,“ říká při prezentaci loňských dat Carlo Buontempo, fyzik atmosféry a šéf služby Copernicus.
Nejteplejších deset let za dobu měření
Čtěte také
„Posledních deset let bylo nejteplejších deset let za dobu měření. Hlavním důvodem těchto rekordních teplot je vysoká koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Ty přibývají hlavně kvůli spalování fosilních paliv,“ přibližuje další přední vědkyně služby Copernicus Samantha Burgessová a dodává, že dokud to tak bude, teploty budou stoupat stejně jako hladiny oceánů a ledovce budou tát.
Vysvětluje, že tak teplá jako loni byla planeta Země naposledy dávno před vznikem zemědělství, měst, zkrátka lidské civilizace, jak ji známe.
Čtěte také
V loňském roce, se měřený globální průměr teplot poprvé vyhoupl nad 15 stupňů Celsia a ten český poprvé nad 10 stupňů. Svět poprvé v průměru za kalendářní rok překročil hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti době před používáním fosilních paliv. Dlouhodobě nad ní už si lidstvo zahrává s nezvratností dalšího oteplování a s vážnými důsledky.
„Nejraději to přirovnávám k lidskému tělu. Oteplení o jeden a půl stupně se nemusí zdát moc. Když pak ale máte horečku kolem 39 stupňů, reaguje tělo velmi negativním způsobem a cítíme se mizerně. U oteplení planety se to projevuje extrémnějším počasím a následně požáry, bouřemi nebo suchem,“ vysvětluje Samantha Burgessová.
Monumentální výzva
Samanta Burgessová také podle vědeckých dat odhaduje, že i letošní rok bude patřit k nejteplejším v dějinách civilizace.
„V jistém smyslu jsou všechny ty rekordy šance. Nejsme slepí. Díky vědeckým měřením umíme zjistit, že se něco děje. Dovedeme předpovědět, co nás čeká v budoucnu. Takže než se těmi informacemi cítit zavalení, pojďme využít příležitost a udělat informovaná rozhodnutí.
Čelíme výzvám, na které naše společnost není připravená. Je to monumentální výzva. Ale máme vše potřebné, abychom ji zvládli,“ předává fyzik atmosféry Carlo Buontempo štafetu politickým elitám do světa, který se rychle ohřívá, ale vůle to seriózně řešit poslední dobou spíš chladne.
Související
-
Když se mění klima, překonávají se historické rekordy. Letošní vývoj to potvrzuje, říká bioklimatolog
Kromě pevniny se oteplují i oceány. „Je to podobné, jako když si měříme teplotu my sami. Vyšší teplota znamená, že je něco v nepořádku,“ upozorňuje Miroslav Trnka.
-
Lidstvo se k planetě musí začít chovat jako hospodář, ne jako pán, říká vědec
„Evropa má povinnost zvednout prapor a jít na barikády,“ říká profesor Michal Marek, spoluautor knihy Klimatická změna – příčiny, dopady a adaptace.
-
Ekologie musí vydělávat, soudí známý vynálezce a představuje víc než 1000 nápadů na záchranu planety
Jak by mohla současná válka na Ukrajině urychlit přechod států na obnovitelné zdroje energií? I to zmiňuje švýcarský vynálezce Bertrand Piccard.
