Jak vznikala tradice rozhlasových pohádek? Poslechněte si speciální pořad Byla jednou jedna!
Vánoce a pohádky jsou spojení dlouholeté, ale v rozhlase je to tradice poválečná. K čemu potřeboval komunistický režim vysílat příběhy s čerty a popletenými králi? Odkdy toužil Zdeněk Svěrák napsat nedělní pohádku? A proč kvůli Hajajovi jeden chlapeček nakopl Vlastimila Brodského? Moderuje Tomáš Černý.
Související
-
Marvan, Kemr, Somr, Hrušínský a další. Co královský rozhlasový hlas, to slavné herecké jméno
Jaroslav Marvan byl v rozhlase královským otcem například Šípkové Růžence. Další krále ztvárnili nezaměnitelnými hlasy jeho kolegové Josef Kemr nebo Rudolf Hrušínský.
-
Každý hlas, jiný živel. Rozhlasové pohádky jsou ideální pro stydlivé rodiče, říká rozhlasový režisér
„Doufám, že každý nalezne v 10 pohádkách jednu, která ho bude bavit a bude mluvit přesně za něj,“ věří režisér Vrzák, který nechal herce zvuky jezinek a bouří i předvádět.
-
Co režisér, to princezna. Rozhlasoví tvůrci si dodnes herečky do pohádek vybírají v divadlech
K rozhlasovým pohádkám není potřeba návrhářů kostýmů a kulis a vůbec není důležité, jak herečky vypadají. Přesto i ony musejí podstupovat konkurzy na princeznovské role.
