I vzdělaní Romové mají problém najít si zaměstnání. Proti předsudkům zaměstnavatelů bojuje kampaň prijateľní.sk
Romové na Slovensku mají přibližně o 50 % menší šanci, že jim na poslaný životopis někdo odpoví a pozve je na pracovní pohovor. I když mají stejné vzdělání, zkušenosti a schopnosti jako jiní uchazeči, bývá to zpravidla jejich životopis, který končí v koši. Pokud by předsudky nerozhodovaly, nezaměstnanost by klesla o 11 %. A právě proto na Slovensku pustili kampaň prijateľní.sk, která může hodně věcí změnit.
Vzdělání ani dostatečná kvalifikace často Romům nestačí k tomu, aby si našli zaměstnání. Ve firmách stále o přijetí uchazečů nerozhodují jejich schopnosti a zručnost, ale etnický původ či barva pleti. Svoje o tom ví i paní Klára, kterou zaměstnají vždy jen na dohodu:
„Cigán musí vždy vynaložit až trojnásobné úsilí proto, aby si místo opravdu zasloužil. A stejně dostane podřadnou práci. To, co by bílá nikdy nedělala, nechají pro Romku, nebo Roma.“
Negativní zkušenosti mají i další Romové, kteří se práci nebrání. Zaměstnavatelé ale o ně zájem nemají.
„Každý si o cigánech myslí, že jsou líní, že nechtějí pracovat, atd. Ale není to pravda.“
„Slibovali mi, že mi dají práci, ale když jsem se dostavil, odmítli mě. Ani jsem neměl šanci něco říct, ani si mě nevyslechli. Jednoduše mě odsoudili na základě barvy pleti.“
„Osobně znám opravdu hodně Romů, kteří chtějí pracovat, nebo jsou zaměstnaní a pracují. Kdyby mohli, klidně by brali i dvě zaměstnání najednou.“
„Páni to nechtějí vidět. Poukazují jen na ty zlé věci, které Romové mají. Ty dobré přehlížejí.“
Robert Horváth přiznává, že v minulosti zanedbal své vzdělání. Teď studuje při zaměstnání a při rodině, což je poměrně náročné:
„Moje družka čeká třetí dítě a už je toho na ni příliš. Musím jí pomáhat, zároveň chodit do práce a ještě se kvůli škole učit.“
Jak sám říká, bez vzdělání se člověk daleko v životě nedostane.
„Chtěl bych být příkladem pro mladší, kteří ještě chodí do školy. Trochu je motivovat, aby neskončili hned po základní škole, ale aby si dokončili i střední.“
I dvacetiletá Eva Turtáková povzbuzuje hlavně mladou romskou generaci k tomu, aby si dokončili vzdělání. I přesto, že pochází z osady, nejde ve stopách svého okolí. Nemá manžela, ani děti. Místo zakládání rodiny upřednostňuje studium.
„Mým vzorem byly vždy moje sestry, které podporovali i moji rodiče. Měla jsem chvíle, kdy už jsem do školy nechtěla jít, ale vždy při mně stáli.“
Prijateľní bojují proti předsudkům
Slabší šanci Romů uplatnit se na trhu práce potvrzují různé evropské a světové studie. Potvrdilo ji i experimentální testování Institutu finanční politiky. Jeho podstatou bylo zasílání žádostí o práci fiktivními romskými a neromskými uchazeči. Informace v životopise měly jasně ukázat na romský a neromský původ. Z průzkumu vyplynulo, že na pohovor bylo pozváno více než 40 % neromských uchazečů, ale jen 18 % romských. Občanské sdružení Divé maky proto v únoru 2019 spustilo kampaň prijateľní.sk, kterou chce zbořit předsudky, odstranit diskriminaci na trhu práce a zvýšit zaměstnanost romské menšiny.
„Když neumím změnit Vaše předsudky, musím změnit sebe.“
Kampaň má změnit smýšlení zaměstnavatelů. Opatření, která by mohla zvýšit zaměstnanost Romů, se týkají hlavně forem a způsobů vzdělávání a výchovy romské mládeže. Barbora Kohútiková z občanského sdružení Divé maky:
„Po třináct let pracujeme s romskými dětmi a mládeží a snažíme se jim vštípit, že pokud budou vzdělaní, budou mít zaměstnání, budou pro naši společnost přijatelní. Zjišťuji ale, že to tak vůbec není. I vzdělaní Romové mají problém najít si zaměstnání, pokud mají typické romské jméno a příjmení.“
