Hugo Marom: Z Wintonova dítěte pilotem v izraelské válce za nezávislost
Hugo Marom se narodil v říjnu 1928 v Brně, ale krátce před 11. narozeninami opustil Československo a posledním Wintonovým vlakem dojel spolu se svým bratrem a dalšími dětmi do Anglie. Cestu ven pro ně rodiče začali hledat kolem roku 1939 – poté, co Hitler navštívil Brno.
I když odjel v útlém věku, na brněnský domov si vzpomíná dobře. Vždycky ho zajímalo vaření, takže vzpomínal na kuchyni, ale nejen na tu. „Můj bratr se nepamatoval na rodiče, měl 8,5 roku. Bylo to trauma v jeho životě, já jsem si naopak pamatoval detaily – odkud přišel nábytek, kde jsme bydleli, co bylo předtím… Věděl jsem mnohem víc, než normální desetiletý kluk ví,“ vzpomíná.
Na každý pád bych tu dneska neseděl, kdyby nebyla československá pomoc Izraeli co se týče zbraní, a nejen zbraně. Byly to jediné zbraně z celého světa, které došly, ale historicky to bylo poprvé, co se tu podařilo získat výcvik ve všech oborech. HUGO MAROM
Na nádraží si pro ně a další 3 kluky z Brna ale nikdo nepřišel. Pomohl jim taxikář, který je také vzal na jejich první anglické jídlo – fish and chips. „Vzal nás do taxíku, jeli jsme na fish and chips. U nás v republice to tenkrát neexistovalo – hranolky neexistovaly, alespoň ne u nás doma, ryby se dělaly jinak. Pro mě je to dodneška nejoblíbenější jídlo.“
V Anglii oba bratři prožili válku a po ní se vrátili zpět do Československa. Věděli pouze to, že jejich sestřenice byla osvobozena v Bergen-Belsenu, ale to, že rodiče útrapy koncentračních táborů nepřežili, netušili. Chodili je hledat mezi navrátilce a podrobnosti o osudu otce, který zahynul v Majdanku, zjistil Hugo Marom až před rokem.
Už v Anglii se dostal blízko k letadlům – na škole se vytvořila jednotka, která se měla připravovat na nástup k letectvu. V Československu po válce absolvoval devítiměsíční výcvik, do Izraele se ale dostat vlakem a lodí. Původně přijel na 6 měsíců, ale nakonec zůstal. V izraelském letectvu sloužil v pozorovacím letadle a říká, že nikoho nebombardoval ani nestřílel.
Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.