Hluk ze silnic ohrožuje zdraví 100 milionů obyvatel Evropské unie. Pomoci může nízkohlučný povrch

Vítězslav Křivánek upevňuje mikrofony na vozík se zázemím na měření hlučnosti povrchu|foto:Michal Šafařík, Český rozhlas Radiožurnál

„Nyní jsme před obcí Milonice, protože v Milonicích byl položen nízkohlučný povrch jako protihlukové opatření. Je to průtah obcí, jedná se o velmi vytíženou komunikaci.“ Vítězslav Křivánek, specialista na hluk v dopravě z Centra dopravního výzkumu, se blíží k Milonicím pár kilometrů severně od Brna. Jede stálou rychlostí 50 kilometrů za hodinu.

Snížení hluku o 3 decibely má smysl

Na klíně má po celou dobu počítač, na kterém zaznamenává data z vozíku, který jede za ním. Jaké jsou výsledky měření? Jaký je rozdíl mezi nízkohlučným a běžným povrchem?

Díky snížení hluku o 3 decibely je to jako kdyby tudy projela pouze polovina vozidel.

„Jsou to přibližně tři decibely. Podle celostátního sčítání dopravy zde projede přibližně 15 tisíc vozidel za den. Díky snížení hluku o 3 decibely je to jako kdyby tudy projela pouze polovina vozidel. To znamená jenom 7,5 tisíce,“ vysvětluje.

Nízkohlučný asfalt je na první pohled hladší. „Když se na něj podíváme, vidíme, že je použito kamenivo menší velikosti, zde je to 8 mm. A zároveň je povrch otevřený.“ Mezi kamenivem jsou navíc mezery, kudy může pod pneumatikou unikat vzduch. „Vzduch může unikat bokem, takže pneumatika nevyzařuje do okolí vyšší hlučnost.“

Vítězslav Křivánek sleduje data hlučnosti povrchu i přímo za jízdy|foto:Michal Šafařík, Český rozhlas Radiožurnál

Během výzkumu projelo po komunikaci i elektroauto. Ačkoliv by elektrická auta měla být tišší, k žádnému akustickému rozdílu nedošlo. „Je to tím, že od rychlosti 40 km/h je jedno, jakou má auto pohonnou jednotku, protože dominantním vlivem je právě hluk z odvalování pneumatiky.“

Rychlejší opotřebení

Nízkohlučný povrch ale rychleji stárne a průměrně po pěti letech už je stejně hlučný jako běžný asfalt. „Z toho důvodu se nízkohlučné povrchy dávají jenom do kritických míst, jako například sem do obce Milonice, kde nelze realizovat protihlukové stěny,“ říká Vítězslav Křivánek.

Stěny se sem totiž nevejdou. Domy tady stojí hned u silnice. A podle strategického hlukového mapování na fasády milonických domů doléhalo v roce 2017 přes 75 decibelů. Po položení nízkohlučného povrchu před dvěma lety by to mělo být o 3 nebo 4 decibely méně.

Jak ale upozorňuje Leoš Pelikán z Centra dopravního výzkumu, Světová zdravotnická organizace silně doporučuje udržovat hladinu hluku ze silniční dopravy pod 53 decibely. „50 decibelů je tichá pračka, ale je potřeba vzít v úvahu, že bychom těmto zvukům museli být vystaveni po celou dobu.“

Čtěte také

Smrtící decibely: V Evropě zabije hluk ročně 12 tisíc lidí, v Asii jsou to až miliony. Která světová města jsou nejhlučnější?

Hluk způsobuje poruchy metabolismu

Takový hluk nejenom obtěžuje, hlavně škodí zdraví. „Dlouhodobé vystavení nadměrnému hluku způsobuje poruchy spánku, kardiovaskulární onemocnění a také poruchy metabolismu. Na nadměrný zvuk jsou nejnáchylnější děti, u kterých navíc ještě může způsobovat poruchy kognitivních funkcí,“ dodává Pelikán.

Hluk ze silnic komplikuje život lidem nejen tady v jihomoravských Milonicích, ale ještě častěji ve velkých městech. „Podle limitů WHO je v České republice nadměrnému hluku vystaveno zhruba 1,5 až 2 miliony osob,“ dodává Leoš Pelikán.

A to zdaleka není jen český problém. Podle Evropské agentury pro životní prostředí právě hluk ze silniční dopravy ohrožuje zdraví více než pětiny obyvatel Evropské unie, tedy přes 100 milionů lidí.