František Štaud

Když na tebe položí chobot slon, nekřič. Nevstupuj mezi medvěda a medvídě, vyhni se tomu, aby ses ocitnul mezi hrochem a vodou. Když tě bude honit slon, kličkuj mezi stromy. A když budeš prchat před nosorožcem, utíkej rovně.

I takové rady dostal František Štaud od svého průvodce před tím, než se do afrického safari vydal fotografovat tamní zvěř. Avšak nejen kvůli fotografování fauny zavítal František Štaud do Afriky. Mezi jeho pracemi se totiž skrývají i portréty - sada fotografií obyvatel Keni.

Za portréty procestoval František Štaud mnoho koutů světa, a měl tak možnost porovnávat - jak se liší fotografování afrických obyvatel například od tvorby japonských portrétů? "Focení portrétů vždy znamená interakci mezi lidmi a ta z něčeho musí vycházet. Obecně říkám, že fotografování Japonců nebo Číňanů pro mě bylo mnohem jednodušší než například právě Keňanů."

Přesto připouští, že například zmiňované Japonsko je zemí plné tradic - tradic, s nimiž se fotograf musí vyrovat tak, aby vytvořil pěkný snímek, a zároveň se nikoho nedotknul. Čemu například právě v Japonsku už musel čelit? A proč je podle něj půlnoční Tokio bezpečnější než polední Václavské náměstí v Praze? Také o tom mluvil František Štaud ve vysílání Dopoledního Radiožurnálu.

Záznam celého rozhovoru s Františkem Štaudem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.

Po jedenácté hodině usedl fotograf před monitor počítače, aby - bez české diakritiky, tak jako člověk navyklý cestování - zodpověděl také ty dotazy posluchačů, na něž se během vysílání nedostalo.