Filmy točím pro diváky, nikoliv pro ceny, přiznává režisérka Andrea Sedláčková

Rok 2014 byl pro režisérku velmi pracovní – dokončila film Fair Play, napsala knížku Moje pařížská revoluce a ještě k tomu stihla natočit dokument Život podle Václava Havla pro francouzské a německé publikum.

„Rozhodla jsem se, že dokument složím z archivních materiálů, nikoliv mluvících hlav, aby byl film co nejvíce osobní,“ popisuje. Uvědomila si přitom, že doposud neexistoval žádný dokument o Václavu Havlovi, který by popisoval jeho život od narození po smrt. „Přišlo mi zajímavé ho představit v celé šíři,“ podotýká.

Týden před koncem střihu dokument ukázala Dagmar Havlové, která je majitelkou všech práv po Václavu Havlovi. „Spousta věcí jí nevyhovovala, tak jsem se snažila vysvětlit důvody, a ona to akcpetovala,“ říká s tím, že něco chtěla i dodat – například pískání Dagmar Havlové v parlamentu.

Nový film? Možná o roce 1968

Režisérka sama přiznává, že je pracovitá a život by ji nebavil, kdyby nebyl stoprocentně naplněný. „Psát patnáct hodin denně ale neumím,“ podotýká s tím, že od března se chystá na psaní scénáře pro další film.

Cenu filmových fanoušků převzala režisérka filmu Fair play Andrea Sedláčková, cenu jí předal herec Pavel Liška|foto: ČTK,ČTK

„Asi se rozhodnu pro něco, co se odehrává v roce 1968. Jsem posedlá historickými tématy,“ říká. Ráda by také popsala vlastní zkušenost odchodu do Francie, jak se cítí dívka, která přijde do ciziny a hledá sebe.

Svět pařížských emigrantů popisuje ve své knize Moje pařížská revoluce. „Uvědomila jsem si výhody, že jsem Češka. Francouzi mi říkali, že se mnou rádi pracují, protože mám slovanský, emocionální přístup,“ usmívá se.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.