Film v rukou soukromníků. První byl Tankový prapor
„Soudruzi, to, co jste tu dnes předvedli, nebyl útok tankového praporu, ale parodie! To byl svinčík, zmatek nad zmatek!“
Jistě si každý vzpomene na památná slova majora Borovičky z filmu Tankový prapor. Jednalo se o první soukromý celovečerní snímek natočený po listopadu 1989. Příběh odehrávající se v 50. letech natočil režisér Vít Olmer podle stejnojmenné předlohy Josefa Škvoreckého.
Problémy od samého začátku
Film se od začátku svého vzniku potýkal s množstvím problémů. Prvním byl samotný scénář, který původně sepsali Dušan Kukal a Martin Bezouška. U Josefa Škvoreckého se ale jejich verze nesetkala s vřelým přijetím. Teprve se scénářem z pera Víta Olmera a Radka Johna autor románu souhlasil a natáčení mohlo začít.
Další problém vznikl s akciovou společností Bonton, která stála za tvorbou a produkcí snímku. V roce 1991 totiž stále platil prezidentský dekret z roku 1945 o opatřeních v oblasti filmu, podle kterého měl oprávnění k vytváření a produkci filmů pouze stát. Společnosti tak hrozila pokuta za porušení zákona.
Hlavní postavu rotného Danyho Smiřického ztvárnil Lukáš Vaculík. Vedle něj se na stříbrném plátně objevili Roman Skamene, Miroslav Donutil, Simona Chytrová nebo Vítězslav Jandák.
Velkolepá premiéra
Celkový rozpočet filmu spolu s náklady na propagaci a distribuci se vyšplhal na 15 milionů korun. V květnu roku 1991 se promítala premiéra, kterou doprovázela okázalá show. Na scéně se objevil vrtulník i vojáci s růžovými samopaly a helmami. Diváky přivážely vojenské automobily.
Díky svému velmi přitažlivému tématu, které v sobě mísí humor a kritický pohled na armádní poměry v komunistickém Československu, přitáhl Tankový prapor do kin téměř dva a půl milionu diváků. Nutno dodat, že cena vstupenky do kina v květnu roku 1991, kdy se poprvé se snímek objevil na plátnech, nepřesáhla 12 korun.
