Film Buko Alice Nellis mi splnil přání. Netušila jsem, že se to povede až v důchodu, usmívá se herečka Cónová

Jaké to je, získat titulní roli až v tomhle věku?

Měla jsem z toho trochu strach, ale natáčení bylo tak bezvadné a lidi kolem mě výborní, že jsem během prvního dne veškeré strachy ztratila a natáčelo se skvěle. Jako doma.

Z filmu je patrné, že i člověk před sedmdesátkou může radikálně leccos změnit, byť mu v tom vlastní děti nerozumí.

Ano, je to tak. Jarmila najednou neví, co by dělala. Zůstane úplně sama na chalupě, kterou si s manželem chvíli předtím, než zemřel, pořídili. Chtěl tam být hlavně on, mít tam zvířata. Ona přišla jako důchodkyně za ním. Najednou je během půl roku všechno jinak. A děti ji od toho zrazují. Ona se nakonec rozhodne, že zůstane.

Buko je o tom, že život je krásný. Byť třeba ne na první pohled. O to víc je potřeba si to čas od času vzájemně připomenout.
Alice Nellis (zdroj: Cinemart)

Bála jste se toho koně, nebo jste to ve filmu předstírala?

Předtím jsem se  ním dvakrát nebo třikrát sešla, dokonce jsem na něm seděla, protože jsme s Alicí dělali čtené zkoušky u nich u koní, trochu jsem se na něm i projela. Takže jsem se ho pak už tolik nebála. Ale je pravda, že jsem si od mládí přála jezdit na koni. A netušila jsem, že se mi to povede až v důchodu, v 68 letech.

Díky filmu jste nasedla do sedla. Budete v něm sedět i nadále?

Chtěla bych! Aspoň se občas projet. Nedávno jsem byla u vnučky v Budějovicích, která na koni jezdí a hned mi zařídila jízdu. V Ostravě zatím nevím, kde bych jezdila, ale ráda bych.

Jakou roli hrála ve filmu Martha Issová? A jak na plán své matky reagují její děti, které hrají Petra Špalková a Jan Cina? Poslechněte si celý rozhovor.