Ferapontův klášter je perlou ruského severu. Tamní pravoslavné fresky připomínají unikátní středověký komiks

Ferapontův klášter Narození Bohorodičky
Ferapontův klášter Narození Bohorodičky

Rusko se pyšní 26 položkami na prestižním seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jednou z těch méně známých je Ferapontův klášter Narození Bohorodičky ležící na břehu Bílého jezera ve Vologodské oblasti na severu evropské části Ruska. Jeho zdi totiž zdobí zřejmě nejzachovalejší středověké fresky v Rusku.

Klášter Narození Bohorodičky v lůně rajské přírody ruského severu na první pohled zaujme dokonalým souladem s okolím. Jakoby bez velkých úsilí a sám od sebe vyrostl z nevysokého kulatého vršku nad jezerem coby jeho přirozené pokračování.

Středověcí ruští stavitelé tady projevili neobyčejný cit pro krajinu a jakýkoli lidský zásah dlouho a pečlivě promýšleli.

Čtěte také

Světlo na temném severu

Na konci XIV. století do těchto míst z daleké Moskvy doputovali mniši Ferapont a Kirill. První z nich roku 1398 založil klášter v těchto místech, druhý se usadil o 15 kilometrů jižněji a také začal budovat klášter, který dnes nese jeho jméno Kirillo-Bělojezerský.

Původní dřevěné stavby se nedochovaly, shořely, a v 15. století je nahradily stavby kamenné – v podobě, jakou mají dodnes.

Klášter leží na břehu Bílého jezera ve Vologodské oblasti na severu evropské části Ruska

Nástupci mnicha Feraponta od počátku uvažovali o vnitřní výzdobě chrámu. Na severu vládne od podzimu do pozdního jara nevlídné počasí a slunce tu není nazbyt. Představení kláštera proto trvali na tom, že fresky musí být světlé, aby se věřící v chrámu necítili jako v temné kobce.

Z Moskvy proto povolali největšího z mistrů té doby Dionisije, autora fresek v Uspenském chrámu moskevského Kremlu a následovníka nejoceňovanějšího ruského středověkého mistra Andreje Rubljova.

Duchovní vertikála

V létě roku 1502 mistr Dionisij a jeho dva synové pokryli plochu 600 metrů čtverečních freskami. Jsou to jediná díla, o kterých se dá s určitostí říci, že je vytvořil právě mistr Dionisij. Doplnil je totiž několika psanými poznámkami na stěnách chrámu.

Čtěte také

„Jako první vám padne do oka vertikála zobrazení Bohorodičky,“ vysvětluje studentka historie a letní průvodkyně Anna Kovaljovová. „Úplně nahoře je vyobrazena svatá Marie s novorozenětem obklopená anděly. Níže je zobrazeno téma Pokrovu.“

„Tehdy podle legendy Marie přikryla Konstantinopol látkou nebo rouchem, a tím jeho obyvatele zachránila před krveprolitím. Dole vidíme Marii na trůnu s Ježíšem a archanděly,“ ukazuje.

Podle mladé historičky je zajímavé, že postavy svatých otců jsou zobrazeny prakticky na stejné úrovni s lidmi, kteří se v chrámu modlí. Jako by byli jen jedněmi z nich.

„Výzdoba kostela je trojúrovňová: úplně nahoře je Bůh – Pantokrator, pod ním Bohorodička a dole svatí otcové a duchovenstvo v chrámu,“ doplňuje svůj výklad Anna Kovaljovová.

Čtěte také

Fresky přežily staletí díky kamenům

Mistr Dionisij k prosvětlení chrámu použil modrou barvu jako pozadí. Symbolizuje nebe a automaticky navozuje radostný pocit. A v čem spočívá tajemství živých barev?

barvy fresek jsou navzdory svému stáří velmi živé

„Bylo důležité, aby fresky nezničilo zdejší drsné klima. Dionisij proto do barev přidával rozemletý kámen – různé a různě barevné druhy nerostů ze zdejšího kraje,“ vysvětluje průvodkyně.

Chrám podle ní nejvíce utrpěl po svém uzavření ve 20. století. Stěny pokryl prach a fresky v uzavřeném prostoru ničila vlhkost. Restaurování bylo velmi složité, ale výzdobu se podařilo zachránit.

Pravoslavná symbolika není přespříliš složitá a většinou se tematicky opakuje. Ve freskách si můžete číst jako v obrázkové knížce nebo komiksu. Unikátní je ale především forma zobrazení na stěnách chrámu Ferapontovského kláštera.

Také díky ní byl klášter roku 2000 zařazen na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.